4. 9. 2020 | Poslední aktualizace: 00:00 4. 9. 2020 | ms, meteocentrum.cz
Rozloha ledu byla menší pouze v září 2012
Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii Rozloha mořského ledu v oblasti Arktidy je důležitým ukazatelem změn klimatu. Pomocí družicových snímků je velmi dobře měřitelná a na teplotní poměry rychle reaguje. Každý rok je zalednění moře nejmenší v průběhu měsíce září, tedy nyní. Roční minimum máme ještě před sebou (bývá zhruba v polovině měsíce), ale už teď je možné vyhodnotit, jak moc zalednění letos ustoupilo.
Aktuální rozloha ledu je nyní na úrovni minima z roku 2016, což byl rok s druhým nejmenším zaledněním. Tato hodnota je nyní překonána. Rekordně nízké zalednění pochází z roku 2012, konkrétně ze 17. září. V ten den plocha ledu na moři činila pouze 3,87 mil. km čtverečních. Toto rekordní minimum letos téměř jistě překonáno nebude, protože aktuální plocha ledu je zhruba 4,1 mil. km. a nedá se čekat, že by v příštích dvou týdnech bylo tání tak výrazné, aby ubylo tolik ledu.
Výrazné tání se projevovalo hlavně v prvních dvou třetinách letošního července, kdy se rozloha ledu dostala na rekordní minimum pro červenec. Cesta k překonání rekordu se zdála vyšlapaná, ale v srpnu bylo tání výrazně pomalejší než v rekordním roce 2012, takže nakonec letní tání skončí na zmíněném druhém místě. V září už se led stabilizuje, na konci měsíce začne moře zase už zamrzat.
I tak je druhá nejmenší rozloha ledu v historii důkazem, že pokračuje oteplování klimatu v této oblasti a celkový úbytek ledu. Ve srovnání s 80. lety 20. století je nynější rozloha mořského ledu v Arktidě asi o 40 % nižší! Má to samozřejmě velké dopady na celý zdejší biotop. Nedostatek ledu například nesvědčí ledním medvědům, kterým se tak zmenšuje plocha pro jejich standardní život.
Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii Rozloha mořského ledu v oblasti Arktidy je důležitým ukazatelem změn klimatu. Pomocí družicových snímků je velmi dobře měřitelná a na teplotní poměry rychle reaguje. Každý rok je zalednění moře nejmenší v průběhu měsíce září, tedy nyní. Roční minimum máme ještě před sebou (bývá zhruba v polovině měsíce), ale už teď je možné vyhodnotit, jak moc zalednění letos ustoupilo.
Aktuální rozloha ledu je nyní na úrovni minima z roku 2016, což byl rok s druhým nejmenším zaledněním. Tato hodnota je nyní překonána. Rekordně nízké zalednění pochází z roku 2012, konkrétně ze 17. září. V ten den plocha ledu na moři činila pouze 3,87 mil. km čtverečních. Toto rekordní minimum letos téměř jistě překonáno nebude, protože aktuální plocha ledu je zhruba 4,1 mil. km. a nedá se čekat, že by v příštích dvou týdnech bylo tání tak výrazné, aby ubylo tolik ledu.
Výrazné tání se projevovalo hlavně v prvních dvou třetinách letošního července, kdy se rozloha ledu dostala na rekordní minimum pro červenec. Cesta k překonání rekordu se zdála vyšlapaná, ale v srpnu bylo tání výrazně pomalejší než v rekordním roce 2012, takže nakonec letní tání skončí na zmíněném druhém místě. V září už se led stabilizuje, na konci měsíce začne moře zase už zamrzat.
I tak je druhá nejmenší rozloha ledu v historii důkazem, že pokračuje oteplování klimatu v této oblasti a celkový úbytek ledu. Ve srovnání s 80. lety 20. století je nynější rozloha mořského ledu v Arktidě asi o 40 % nižší! Má to samozřejmě velké dopady na celý zdejší biotop. Nedostatek ledu například nesvědčí ledním medvědům, kterým se tak zmenšuje plocha pro jejich standardní život.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
28. 8. 2026
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
28. 8. 2026



