Loňská smrtící vlna veder způsobena klimatickou změnou

Dvě nezávislé vědecké studie přišly na to, že vlna veder z května-června 2018 by nemohla vzniknout bez vlivu člověka na klima naší planety. Zdroj fotografie: 123rf.com

V Evropě začíná tento týden další vlna veder, která by měla vyvrcholit v polovině týdne a nejvyšší teploty by měl zažít pás od středu Pyrenejského poloostrova přes Francii a Německo do západního Polska. Možná si také vzpomenete na vlnu veder z loňského května-června 2018, která postihla téměř čtvrtinu severní polokoule a vedla k poškození úrody či požárům na mnoha místech v Evropě i Spojených státech. Právě tato událost vedla mnohé vědecké týmy k tomu, aby si položili zásadní otázku – způsobuje současné vlny veder klimatická změna?

Letos nám odpovědi poskytly hned dvě vědecké studie. První tým ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH Zürich), vedený doktorkou Marthou Vogel, se pokusil zodpovědět, jak často by vlny veder podobné těm z r. 2018 nastávaly za podmínek bez klimatické změny. V časopise Earth´s Future publikovali studii, kde vytvořili 3 simulace s klimatem odpovídajícím současnosti, období 1958-1988, kdy již došlo k nárůstu globální teploty, a tzv. pre-industriálním klimatem.

Výsledkem experimentu bylo, že pravděpodobnost podobné vlny veder v r. 2018 je jedna šestina, zatímco v období 1958–1988 byla pravděpodobnost takové vlny veder nulová. Vědci jsou si tak na 99% jistí, že loňská vlna veder by nemohla vzniknout, pokud by nedocházelo ke klimatické změně. Dále jejich studie demonstrovala, že pokud nárůst globální teploty přesáhne 1,5°C vůči pre-industriální době, budou takového vlny nastávat ve dvou ze tří let.

S obdobným závěrem přišla také studie týmu doktora Yukiko Imady publikovaná v Scientific Online Letters on the Atmosphere. Právě v Japonsku byla loňská vlna veder doslova smrtící – údajně kvůli ní zemřelo více než 1000 lidí. Také jejich studie využívala simulací pro porovnání přirozených a člověkem ovlivněných klimatických podmínek a i oni zjistili, že pravděpodobnost této vlny veder bez vlivu člověka byla téměř nulová.

Obě dvě studie kladly důraz na jeden závěr – je velmi důležité, aby se lidstvo pokusilo udržet oteplování do 1,5°C, což byla hodnota doporučovaná v rámci Pařížské dohody. Už při nárůstu o 2°C totiž můžeme podobné vlny veder očekávat téměř každý rok.