Výstrahy před počasím - jak často je potřebujeme?

Meteorologové varují před nebezpečnými jevy častěji než dřív. Zdroj fotografie: 123rf Český hydrometeorologický ústav vydal loni 122 oficiálních výstrah na nebezpečné meteorologické jevy na českém území. Je to v průměru výstraha každý třetí den! Nabízí se otázka, zda je naše počasí skutečně tak moc plné extrémů, nebo jen meteorologové státního ústavu úzkostlivě varují před čímkoliv, co by mohlo způsobit, že někdo uklouzne na ledu, nebo ho v létě zasáhne bouřka. Tedy před něčím, co považujeme za jakousi běžnou součást toho kterého ročního období.

Doba se mění, i v meteorologii. Systém meteorologického varování se vyvinul natolik, že řada lidí na něj spoléhá. Lidé očekávají, že budou včas upozorněni na cokoliv, co by mohlo způsobit nějakou škodu či lidské zranění. Jenže problém meteorologických výstrah spočívá v tom, že čím více jich je vydáváno, tím méně pozornosti vyvolávají - zvlášť v zimě jsou výstrahy už tak časté, že je lidé už zase pro změnu přestávají brát vážně. On totiž výskyt náledí hrozí skoro pokaždé, když přijde mráz a není úplně sucho.

Výstrahy navíc většinou necílí na celé území, někdy se dotýkají některých krajů, jindy zase jen např. poloh nad určitou nadmořskou výšku. Takže většina výstrah ve výsledku na většinu z nás žádný dopad nemá. Meteorologové však raději vydávají výstrahy velmi často, aby se vyhnuli obvinění, že na nějak nebezpečný jev neupozornili. Existují sice určitá kritéria, podle kterých by měly být výstrahy vydávány, ale konečné slovo mívá obvykle subjektivní pocit meteorologů.

O subjektivitě meteorologických  varování svědčí i fakt, že v každé zemi jsou kritéria vydávání výstrah jiná. V severských zemích je už dosažení teploty 30 °C důvodem pro výstrahu, u nás máme takovou hranici o pár stupňů výše a v jižní Evropě se logicky upozorňuje až na teploty blížící se čtyřicítce. Opačně je to samozřejmě s výstrahou na zimu, kdy v Itálii jsou zvyklí obyvatelstvo varovat kdykoliv, kdy teplota má poklesnout k bodu mrazu.

Lidé by se tak na výstrahy neměli slepě spoléhat, vždy je vhodné posoudit nebezpečnost počasí s ohledem na to, co plánujeme dělat a kde budeme přebývat. Žádná výstraha totiž nedokáže pokrýt život každého z nás tak, aby byla efektivní (tedy nebyla často zbytečná) a zároveň nás varovala před všemi nebezpečími či nepříjemnostmi.