Rok 2015 přinesl rekordní přírůstek oxidu uhličitého v atmosféře

Poprvé byla také překročena hranice 0,04 % podílu v atmosféře. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii O tom, že byl minulý rok globálně rekordně teplý, se už psalo leckde mnohokrát. Trochu ve stínu této informace zůstala jiná, která má ve vztahu ke globálním klimatickým změnám minimálně stejný význam. Koncentrace oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, v atmosféře vzrostly o 3,01 ppm, což je největší vzestup za dobu, co se pozorování odehrávají.

Koncentrace CO2 roste již od přibližně poloviny 19. století, což se nápadně kryje se začátkem průmyslové revoluce. I proto se má za to, že zvyšování podílu oxidu uhličitého ve vzduchu je zásluha člověka. Loni padly dvě významné číselné mety - poprvé se v atmosféře nacházelo v průměru více než 0,04 % částic oxidu uhličitého (400 ppm - počet částic z milionu), a poprvé byl jeho meziroční přírůstek vyšší než 3 ppm.

Dosud rekordní přírůstek byl 2,82 ppm v roce 1998, kdy vládl silný jev El Niňo, tedy podobně jako v roce minulém. Právě El Niňo pomáhá zvyšovat množství CO2, protože znamená teplejší povrch oceánů, a z teplejší vody se uvolňuje více CO2 do atmosféry. Oxidu uhličitého přibývá každý rok, ale v teplejších letech jsou přírůstky o něco vyšší. Lze očekávat, že v příštích letech, kdy El Niňo nebude, se růst koncentrací tohoto skleníkového plynu zase dočasně zpomalí.

S tím, že růst množství tohoto skleníkového plynu dlouhodobě mírně zrychluje, se už delší dobu počítá v klimatických predikcích. Využívání fosilních paliv totiž nadále roste, a navíc oteplování klimatu zpětně pomáhá k dalšímu růstu podílu oxidu uhličitého (a platí to i naopak). Není to tedy nic šokujícího, ale úplně v klidu bychom být také neměli. Postupně se totiž naplňují scénáře výrazného globálního oteplení během 21. století, což může světu přinést řadu problémů.

Současné koncentrace kolem 400 ppm jsou už asi o 30 % vyšší než na počátku průmyslové revoluce, a dalšího zvýšení o 30 % bychom se podle nejpravděpodobnějších předpokladů měli dočkat do konce 21. století. Jak výrazné zvýšení teploty to bude znamenat, nelze přesně říci, ale odhaduje se, že to bude o další cca 1 °C proti současnému stavu. Už nyní jsou přitom globální teploty zhruba o 1 °C vyšší než na začátku 20. století.