Květen připomněl zimu. Na české hory se vrátil sníh, na Boubíně stavěli sněhuláky

Polovina května letos přinesla výrazné ochlazení, které se na českých horách projevilo návratem zimního počasí. Na některých místech ležel nový sníh několik dní a na Šumavě bylo možné dokonce stavět sněhuláky. Pod Krušnými horami se sněžení objevilo dokonce i ve středních polohách. Situace přitom dobře ukazuje, že ani polovina května nemusí znamenat nutně definitivní konec zimních epizod. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Na Boubíně napadlo až 10 cm mokrého sněhu

Nejvýraznější situace nastala během soboty na Šumavě, zejména v oblasti Boubína nebo Churáňova. Podle automatických měření i pozorování spolupracovníků projektu Meteo Šumava zde kolem poledne leželo téměř 10 cm nového mokrého sněhu. Fotografie z oblasti připomínaly spíše březen než druhou polovinu května. Na některých místech bylo možné dokonce stavět z nového sněhu sněhuláky. To je v tomto období již poměrně vzácné. Podle šumavských meteorologů se podobná situace objevila naposledy v květnu 2016.

Obr. 1: Na Šumavě bylo možné stavět sněhuláky (zdroj: meteo-sumava.cz/autor: J. Procházka)

Sníh se objevil téměř ve všech pohraničních horách

Ochlazení se však netýkalo jen Šumavy. Sněhové vločky se během týdne objevily prakticky ve všech nejvyšších pohraničních pohořích České republiky, minimálně v těch s výškami nad 1 000 m nad mořem. Jedinou výjimkou jsou Beskydy, kde se objevily na nejvyšších vrcholcích maximálně přechodně jen sněhové vločky.

Obr. 3: Kamera z Božího Daru z 12. května ukazovala zimní podmínky (zdroj: krusna.tv)

Výrazné sněžení zasáhlo v cyklonální situaci například Krušné hory, kde se už 12. května vytvářela sněhová pokrývka i na silnicích v okolí Klínovce a Božího Daru. Sněhové nebo smíšené přeháňky se objevily i ve středních polohách nad 500 m. Teploty zde klesaly k nule a v kombinaci se silným větrem na horách panovaly vyloženě zimní podmínky.

Obr. 2: Zima na Pradědu přesto ale již skončila (zdroj: hotelpradedvysilac.cz, 17. května)

Sníh ležel také na hřebenech Krkonoš, kde bylo ještě 16. května kolem 8 cm nového sněhu na Sněžce. Zimní charakter počasí panoval i v Jeseníkách, kde se na Pradědu objevovaly sněhové přeháňky a teploty pod nulou i přes den. Ledové dny zde však zaznamenány nebyly - pouze od 12. do 14. května se jednalo o dny mrazové. Na Šeráku v nadmořské výšce 1 328 m byl o jeden mrazový den méně.

Jak již bylo řečeno, výrazné ochlazení se neomezovalo pouze na horách. Ranní teploty v nižších polohách často klesaly k hodnotám mezi 5/1 °C, v některých místech jižních Čech, Vysočiny nebo dokonce i jižní Moravy se objevily i slabé přízemní mrazíky. Ve vyšších polohách, které jsou zároveň údolními oblastmi, i záporné noční teploty ve 2 metrech nad zemí.

Za ochlazením stála tlaková níže

Za příčinou celé situace byla hluboká výšková tlaková níže nad střední Evropou. Ta do České republiky přiváděla studený a velmi nestabilní vzduch od severozápadu až severu. Právě kombinace nízkých teplot ve vyšších hladinách atmosféry a četných přeháněk umožnila vznik sněžení i relativně pozdě v sezóně. Ve vyšších polohách navíc srážky zesiloval návětrný efekt pohoří.

Zajímavostí celé situace bylo i výrazné rozdělení počasí nad Českou republikou. Jednotlivé regiony se v průběhu epizody dostávaly střídavě na přední a zadní stranu tlakové níže, což vedlo k výrazným rozdílům v oblačnosti, srážkách i teplotách. Zatímco někde převládalo zatažené počasí s přeháňkami a velmi nízkými teplotami, jinde se objevovalo přechodné protrhávání oblačnosti a výraznější noční radiační ochlazování.

Květen umí být velmi proměnlivý

Přestože může sněžení v polovině května působit překvapivě, z klimatologického pohledu nejde o nic mimořádného - zejména pokud bychom se podívali dále do minulosti. Květen je ve střední Evropě stále typicky přechodným měsícem, o to více jeho první polovina. V tomto období se mohou rychle střídat vyloženě letní epizody s výraznými vpády studeného vzduchu. Atmosféra bývá v našem prostoru velmi dynamická - sluneční záření už je velmi silné a krajina se rychle prohřívá, zároveň však nad severní Evropou stále přetrvávají zásoby studeného vzduchu, který se může při vhodném nastavení cirkulace propadnout hluboko na jih.

Obr. 3: Studený vzduch ze severních oblastí se může při vhodných podmínkách propadnout hluboko na jih (zdroj: Mapy počasí Meteocentrum)

Ve vyšších polohách není květnový sníh ničím neobvyklým. V extrémech se může přechodná sněhová pokrývka vytvořit i v nižších nadmořských výškách, výjimečně dokonce i v nížinách. Historie počasí ve střední Evropě ukazuje, že druhá polovina jara stále může občas přinést velmi výrazné ochlazení, které připomíná zimní podmínky. A květen po dubnu nebo březnu patří mezi měsíce s největšími teplotními kontrasty v průběhu roku.

Obr. 4: Minimální teploty od 12. 5. 2026 na staniční síti Meteocentrum 

Dojde ve Vašem městě konečně k oteplení?