Aktivita klíšťat se již rozjela naplno: mapy ukazují, kde je situace nejhorší

Je půlka dubna a sezóna klíšťat je tak již tradičně v plném rozpuku. Je zvykem, že situace v rámci Česka není jednotná. Stejně tomu je i tentokrát - zatímco v nižších polohách Čech a Moravy je již střední aktivita klíšťat, v okolí Ostravy je tato aktivita jen mírná. V dalších dnech bude aktivita až vysoká. Na horách, i vzhledem ke stále existující sněhové pokrývce, až nepatrná. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Předpověď aktivity klíštěte na nejbližší dny

Aktivita klíšťat v následujících dnech bude narůstat postupně. V průběhu středy po relativně chladnějším počasí bude ve většině polohách Česka převažovat střední aktivita klíštěte (Obr. 1). Zajímavostí je, že na Ostravsku bude převažovat spíše mírná aktivita klíštěte. Stejný stupeň lze očekávat také ve vyšších polohách hor, Vysočiny a třeba i západních Čech. V nejvyšších polohách Krkonoš, Orlických a Jizerských hor, Jeseníků a Beskyd je aktivita zatím mizivá, to i pro stálou přítomnost sněhové pokrývky.

Obr. 1: Aktivita klíštěte ve středu bude většinou střední, na Ostravsku a ve vyšších polohách mírná (zdroj: ČHMÚ)

Ve čtvrtek aktivita pak postupně vzroste, a to zejména v Čechách. Na Obr. 2 lze vidět, jak se v severozápadních Čechách v Podkrušnohoří a v Dolnooharské tabuli aktivita zvýšila na druhý nejvyšší stupeň, který označuje vysokou aktivitu. Stejně tak toto riziko lze očekávat i v samotné Praze, v městských parcích tak bude nutné dbát vyšší opatrnosti. Zároveň se také rozšířil areál se středním stupněm aktivity, nicméně okolí Ostravska nebo jih Čech bude stále většinou jen s mírnou aktivitou klíštěte.

Obr. 2: Ve čtvrtek aktivita klíštěte vzroste, v Podkrušnohoří až na vysoký stupeň (zdroj: ČHMÚ)

V pátek bude ze tří následujících dní klíště nejaktivnější. Téměř celá republika bude minimálně ve středním stupni. Pouze vrcholky hor budou v mírném nebo i nepatrném stupni aktivity. Nížiny Čech, ale nyní i Moravy, budou vykazovat až vysoký stupeň aktivity, při kterém už se nedoporučuje v ideálním případě opouštět zpevněné stezky nebo cesty v přírodě.

Obr. 3: V pátek aktivita klíštěte ještě více naroste - vysoký stupeň se rozšíří i na Moravu (zdroj: ČHMÚ)

Aktivita klíšťat závisí na počasí

Aktivita klíšťat není náhodná, ale úzce souvisí s aktuálními meteorologickými podmínkami. Vyjadřuje vlastně podíl jedinců, kteří jsou připraveni napadnout hostitele - a to jak ze světa zvířat, tak člověka. Čím vyšší aktivita klíšťat je, tím samozřejmě roste riziko jeho kontaktu s člověkem.

Nejideálnější podmínky pro aktivitu klíšťat je teplé a vlhké počasí a také prostředí. Klíšťata jsou na druhou stranu citlivá na extrémy. Nízké teploty, sucho nebo naopak extrémní vlhkost jejich aktivitu snižují.  

Nejrizikovější období je jaro

Největší výskyt klíšťat je v posledních letech v Česku od března do června, přičemž hlavní vrchol přichází obvykle v květnu, kdy jejich aktivita nejčastěji vrcholu. V průběhu léta pak většinou aktivitu utlumí, druhá vlna aktivity pak nastává na podzim a trvá až do prvních mrazů.

Začátek sezóny přitom výrazně ovlivňuje průběh zimy. Pokud je zima krátká a mírná, mohou být klíšťata aktivní už velmi brzy na jaře. Letošní rok tomu nebyl výjimkou. S probíhající klimatickou změnou lze obecně říci, že se jejich sezona statisticky prodlužuje. 

Obr. 4: Klíšťata byla letos aktivní již v polovině března, a to poměrně výrazně (autor: D. Novotný)

Kde klíšťata nejčastěji číhají?

Typickým prostředím pro výskyt klíšťat jsou:

• listnaté a smíšené lesy,
• křoviny a vysoká tráva,
• okraje vodních toků,
• parky a zahrady.

Naopak méně se vyskytují na suchých, otevřených a silně osluněných místech nebo v jehličnatých lesích bez podrostu. Nesetkáme se s nimi většinou ani v polích nebo jiných ryze zemědělských prostředích. Riziko však není omezeno jen na "divokou přírodu", s klíštětem se můžeme velmi snadno setkat i v městském parku.

Jak funguje předpověď aktivity klíšťat?

Předpověď, kterou spravuje naše národní meteorologická služba, Český hydrometeorologický ústav, vychází z kombinace meteorologických dat, zejména teploty a vlhkosti vzduchu. Výsledkem je index aktivity klíšťat, který se obvykle udává v pěti stupních:

• stupeň 1 (malé riziko)
• stupeň 2 (mírné riziko)
• stupeň 3 (střední riziko)
• stupeň 4 (vysoké riziko)
• stupeň 5 (mimořádné riziko)

S rostoucím stupněm se zvyšuje nejen pravděpodobnost napadení, ale i riziko přenosu nemocí, pokud je klíště infikované.

Riziko nejsou jen samotná klíšťata, ale hlavně nemoci. Jak se chránit?

Klíšťata jsou významnými přenašeči infekčních onemocnění, především klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Vyšší aktivita klíšťat tak znamená nejen větší pravděpodobnost přisátí, ale i vyšší riziko nákazy.

Základní prevence je jednoduchá, ale velmi účinná:

• používat repelent,
• nosit světlé a dlouhé oblečení,
• nevstupovat do hustých porostů,
• po návratu z přírody se důkladně prohlédnout.

Při vyšších stupních aktivity se doporučuje pohybovat se spíše po zpevněných cestách a omezit kontakt s vegetací.