Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Saharský prach opět nad Českem, za špínu na autech však může jiný jev

14. 4. 2026 | Poslední aktualizace: 13:05 14. 4. 2026 | Martin Štros
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Do střední Evropy pronikl znovu prach z Afriky. V tomto roce se to děje už po několikáté, nyní ale skutečně můžeme na mnoha místech vidět, jak jsou auta či jiné objekty venku pokryty tenkou vrstvou prášku. Jenže příčina toho je mnohem méně exotická.... Saharský prach opět nad Českem, za špínu na autech však může jiný jev Zdroj fotografie: University of Athens
Zobrazit fotogalerii

Články o saharském písku vyskytujícím se v našem ovzduší se na nás opět valí ze všech stran. A když ráno dorazíme k autu a povšimneme si na něm žluté vrstvy prachu, snadno podlehneme dojmu, že na našem vozidlu se právě nachází dáreček větrem přinesený z Afriky. Skoro až romantická představa. Jenže ve skutečnosti je to trochu jinak.

Je polovina dubna a kolem nás všechno kvete. Ti bystřejší už chápu. Ano, na vašem autě se nachází vrstva pylu z okolních stromů, zejména břízy. Její pylová sezona je nyní na vrcholu a právě její pyl dokáže vytvořit onu prašnou vrstvu, kterou můžeme vidět na svém autě. A obzvlášť je to patrné, pokud málo prší, což je letošní případ. V pondělí foukal poměrně silný vítr, který podporuje uvolňování pylu z květů. Pokud vás tedy v úterý ráno zaskočila vrstva prachu, patrně nejde o písek z Afriky, ale o pyl z břízy ve vaší ulici. 

Přesto je pravda, že ten se nad naším územím nyní ve větší koncentraci nachází, jak ukazuje mapa prachu v atmosféře:

prach z afriky

obr. 1 - mapa koncentrace prachu ve vzduchu v úterý 14.4.2026

Na našich stránkách si můžete otevřít mapy, kde si lze zobrazit i kvalitu ovzduší. I zde je prach v atmosféře dobře vidět.

Jakkoliv působí skutečnost, že ve vzduchu kolem nás je saharský písek, docela atraktivně, tak ve skutečnosti jde o věc poměrně běžnou, která se děje od nepaměti docela často. Jen dříve se o tom tolik nemluvilo, protože nebyly tak výkonné družice, které ho dokážou ve vzduchu dobře detekovat a na obrázcích pak znázornit. V minulosti jsme o tom zkrátka jen nevěděli a písek v atmosféře často ani neregistrovali. Vnímali jsme třeba jen zakalenou oblohu, ale ta mívá i řadu dalších příčin. 

Ještě párkrát nám média naservírují informace o saharském písku v Česku, až nás to přestane zajímat a budeme to brát jako věc právě tak normální, jako třeba skutečnost, že voda, která na nás padá při dešti, pochází odkudsi z širého oceánu. Co byste řekli na nadpis článku "zaprší, bude na nás padat voda z Karibiku". Vzbudil by váš zájem?

Možná to někdy vyzkoušíme..



Kam dál?