Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Ze slunečných březnových dnů jsme měli radost, ale pro krajinu to už tak pozitivní nebylo. Obvyklý srážkový úhrn za březen činí v Česku 46 mm vody, ale letos spadlo jen 19 mm, tedy méně než polovina. Zejména v severní polovině Čech byly srážkové úhrny ještě nižší, jen na čtvrtině dlouhodobého normálu. V dubnu to zatím s deštěm také není žádná sláva a když se k tomu přidá skutečnost, že ani uplynulá zima nebyla nijak zvlášť srážkově bohatá, tak je na sucho zaděláno.
Pocitově jsme přitom v posledních týdnech zažili poměrně dost dní s deštěm. Třeba v Praze se srážky od začátku března objevily ve 12 dnech, což není vůbec špatné. Jenže srážky to byly vždy jen velmi slabé, ani v jednom z těch dnů nespadly více než 2 mm vody. Takové úhrny srážek zachytí vegetace na listech či stoncích a do půdy se prakticky vůbec nic nedostane. Půda tedy už od přibližně 22. února neustále vysychá. Česku zoufale chybí nějaká výraznější srážková epizoda, která by krajinu pořádně prolila vodou.
S nástupem jara začala bujet vegetace, která z půdy vodu rychle odebírá a v některých částech republiky se už podíl nasycenosti půdy vodou dostal po 30 %, což už rostliny vnímají jako nedostatek vláhy a projevuje se to na jejich růstu. Ukazuje to mapa nasycenosti půdy vodou:
obr. 1 - mapa nasycenosti půdy vodou - oranžová barva značí nasycenost pod 30 %, žlutá 30 až 40 %. Fialová barva ukazuje 100 % nasycení, kdy je v půdě tolik vody, kolik dokáže pojmout
Nedostatek vláhy je tedy patrný, jak je vidět na mapě, logicky hlavně v níže položených oblastech, hlavně v Poohří od Žatecka přes Lounsko po Litoměřicko, dále kolem Prahy, Pardubic, Českých Budějovic a na jihu Moravy v oblasti dolního toku Dyje. Kromě horských poloh najdeme v Česku i níže položené regiony, kde mají vody zatím dost. Třeba na Ostravsku nebo v Karlovarském kraji...
Zatím se nevyskytuje vyloženě drastické sucho, ale dlouhodobá předpověď zatím s žádnými významnými dešti nepočítá. Očekávané slabší deštíky s úhrny do 5 milimetrů situaci moc "nevytrhnou" a sucho mohou maximálně trochu přibrzdit. Krajina potřebuje výraznou srážkovou epizodu, během které bude pršet několik hodin v kuse a spadne přitom aspoň kolem 10 mm srážek. Jedině takové srážky proniknou hlouběji do půdy a nevypaří se hned po pár hodinách zpátky do vzduchu.
Suchá krajina navíc příchod deště sama komplikuje, protože zde platí jednoduché pravidlo, že čím je krajina vlhčí, tím spíš a víc nad ní prší. Významná část deště totiž vzniká z vody vypařené z krajiny a pokud je krajina suchá a moc se z ní voda nevypařuje, jsou srážky o to slabší. Zbývají pak jen ty, které sem větry přinesou od moře. Sucho totiž panuje i v okolních zemích, zejména pak na Slovensku či v Polsku.
Zatím má ale jaro šanci situaci napravit, aniž by se sucho výrazně podepsalo na úrodě. Snad se deštivějšího období dočkáme...
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.




