Alpy pod sněhem, Jadran pod náporem bóry. Extrémní počasí paralyzuje část Evropy

Silné sněžení a extrémní vítr komplikují dopravu napříč Alpami i severem Jadranu. Zatímco horské oblasti bojují s lavinovým nebezpečím a neprůjezdnými silnicemi, v Chorvatsku způsobuje problémy mimořádně silná bóra, která na čas odřízla některé ostrovy od pevniny. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Nejvíce zasažené jsou Alpy

Silné sněžení způsobilo rozsáhlé komplikace v dopravě napříč zasaženými regiony. V Alpách byly některé horské silnice zcela uzavřeny a železniční doprava se potýká se zpožděními nebo výpadky spojů.

V kombinaci se silným větrem a intenzivními srážkami dochází ke vzniku sněhových jazyků a závějí, které rychle blokují komunikace a výrazně zhoršují průjezdnost terénu.

Bóra paralyzuje sever Jadranu

Velmi výrazná situace panuje také na severu Jadranu, zejména v Chorvatsku. Zde se k zimnímu počasí přidala extrémně silná bóra; studený, nárazovitý katabatický vítr, který vzniká při přetékání chladného vzduchu z vnitrozemí přes horské hřebeny směrem k moři.

aktuální situaci dosahují nárazy větru přibližně 160 až 180 km/h, lokálně i více. Kvůli tomu byl opakovaně uzavřen Krčki most spojující pevninu s ostrovem Krk a omezení se dotkla i Paški most. Některé ostrovy, včetně Pagu, byly dočasně odříznuty od pevniny, protože byla přerušena trajektová i silniční doprava. Extrémní vítr navíc způsobuje další komplikace - převrací vozidla, láme stromy a výrazně omezuje pohyb v pobřežních oblastech. Pro bóru je přitom typické, že přichází v prudkých, nárazových poryvech, které mohou podmínky během krátké chvíle dramaticky zhoršit.

Obr. 1: Jadran nyní nepřipomíná poklidné moře vybízející ke koupání (zdroj: Jadran nyní nepřipomíná poklidné moře vybízející ke koupání (zdroj: Crometeo)

Obce zůstaly odříznuté

V některých horských údolích došlo k úplnému přerušení dopravního spojení. Zasněžené silnice, lavinové nebezpečí a padající stromy znemožnily přístup do postižených oblastí.

Například v alpských údolích Rakouska a severní Itálie zůstaly některé obce dočasně zcela odříznuté od okolí, přičemž zásobování bylo možné jen omezeně nebo s pomocí záchranných složek. Podobná situace se objevila i ve Slovinsku a v horských oblastech Balkánu.

Doprava kolabuje, problémy má i energetika

Silniční doprava je v postižených regionech výrazně omezená. Na řadě horských silnic platí zákaz vjezdu nebo je průjezd možný pouze s řetězy. Některé úseky byly zcela uzavřeny.

Problémy se nevyhnuly ani železnici. V Rakousku a severní Itálii dochází ke zpožděním spojů a v některých případech i k jejich rušení. Mokrý a těžký sníh zatěžuje elektrické vedení a spolu se silným větrem způsobuje výpadky proudu, které v některých oblastech zasáhly tisíce domácností.

Lavinové nebezpečí prudce vzrostlo

Extrémní množství nového sněhu během krátké doby výrazně destabilizovalo sněhovou pokrývku. V Alpách tak bylo vyhlášeno vysoké až velmi vysoké lavinové nebezpečí (stupeň 4 až 5 z 5).

Úřady proto uzavírají některé horské oblasti a doporučují vyhýbat se volnému terénu. Riziko lavin je nyní mimořádně vysoké zejména na strmých svazích a v oblastech s navátým sněhem.

Co stojí za extrémní situací?

Za vydatným sněžením stojí kombinace hluboké tlakové níže nad Evropou a přísunu vlhkého vzduchu od Středozemního moře. Současně do oblasti pronikal studený vzduch od severu.

Obr. 2: Tlaková víceméně nad jižní Itálií je patrná i na výstupu modelu ECMWF - právě ta určuje extremitu počasí v této oblasti (zdroj: ECMWF/wetterzentrale.de)

Výrazná tlaková níže nad oblastí jižní Itálie podporuje transport vlhkosti směrem k Alpám, kde vlhký vzduch naráží na horské překážky a je nucen vystupovat. Dochází tak k zesílení srážek na návětrných stranách pohoří – tzv. orografickému efektu. Právě tato kombinace vede k mimořádně intenzivním sněhovým srážkám v alpském regionu.

Extrémy nejsou vyloučené ani v oteplujícím se klimatu

I když se klima otepluje, podobné sněhové epizody se mohou stále objevovat. Teplejší atmosféra totiž obsahuje více vodní páry, což při vhodných podmínkách vede k intenzivnějším srážkám. Pokud jsou teploty dostatečně nízké, může se tato vlhkost projevit právě ve formě extrémního sněžení. I v kontextu klimatických změn je třeba myslet na jevy spojené s nízkými teplotami. Paradoxně s teplejšími zimami jsou čím dál větším rizikem mrazy ve vegetačním období - tedy ty, které se objevují v březnu, dubnu nebo v květnu a dokáží poškodit vegetaci, která je po teplejších zimách vyvinuta více než obvykle, zejména ve východní polovině České republiky.