Konec zimní tmy je tady: dny se výrazně prodlužují, jarní rovnodennost klepe na dveře

Zimní tma definitivně ustupuje. Každým dnem získáváme několik minut světla navíc a rozdíl oproti prosinci je už výrazně patrný. Blíží se jarní rovnodennost: okamžik, kdy se den a noc vyrovnají a Slunce začne nad severní polokoulí definitivně přebírat vládu. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Jarní rovnodennost klepe na dveře

Aktuálně zažíváme období, kdy se denní světlo na severní polokouli vrací s nebývalým tempem - sluneční svit přibývá rychleji než v jakékoli jiné části roku. Tento jev není pouhý pocit, ale má pevný astronomický základ. Již nyní, na začátku března, se dny prodlužují každý den o zhruba 3 až 4 minuty, což znamená, že během týdne získáme téměř půl hodiny světla navíc oproti zimnímu období.

Zatímco během zimního slunovratu bylo slunce nad obzorem jen něco přes osm hodin, dnes si už užíváme světlo denního světla o téměř tři hodiny déle. Tento prudký nárůst světla je způsoben tím, že se rychle blíží jarní rovnodennost, která letos nastane v pátek 20. března v 15:46 SEČ (středoevropského času). Jde tedy o okamžik, kdy sluneční paprsky dopadají kolmo na zemský rovník a den i noc trvají na celém světě přibližně 12 hodin. 

Obr. 1: Jarní rovnodennost nastane 20. března (zdroj: depositphotos.com)

Blížící se změna je důsledkem samotné geometrie Slunce a Země: během rovnodennosti je osa Země vůči Slunci nakloněná tak, že svit dopadá stejně na severní i jižní polokouli, což je projevem astronomického přechodu ze zimního období do jarního. Den je v tomto okamžiku téměř stejně dlouhý jako noc, a co je důležité, následující dny bude světla stále přibývat. 

Pro meteorology a milovníky počasí je tento okamžik signálem, že astronomická jarní sezóna začíná převládat. I když se ranní mrazíky mohou ještě objevit, celkový trend sluneční energie, délky dne a teplot se postupně posouvá směrem k jarnímu režimu. To dokazují i odpolední teploty již z konce února a nyní na začátku března. Jaro možná zavládlo na tuto dobu až extrémně, když v Českých Budějovicích 27. února teplota dosáhla 20,7 °C. A ve výhledu počasí změnu ani nečekáme v nejbližších dvou týdnech, alespoň prozatím. To však neznamená, že se zimní charakter v průběhu jinak poměrně nestabilního měsíce března nemůže přechodně vrátit. Trend je ale nyní jasný: světlo se stává nejen astronomickým faktem, ale i významným faktorem, který ovlivňuje teplotní režim, vývoj počasí a probouzení přírody po zimním období.

Obr. 2: V Jeseníkách je jaro již v plném proudu i kolem 800 m nad mořem (autor: D. Novotný)

Proč se dny prodlužují právě teď nejrychleji?

Nejrychlejší prodlužování dne na přelomu zimy a jara souvisí s geometrií oběhu Země kolem Slunce a sklonem zemské osy o přibližně 23,5°. V období kolem rovnodennosti se Slunce na obloze pohybuje vůči horizontu nejstrměji, což znamená, že i malý denní posun jeho deklinace vede k výraznému prodloužení doby mezi východem a západem.

Zjednodušeně řečeno - Slunce každý den vystupuje nad obzor o něco severněji a zapadá o něco později, přičemž změna je nyní geometricky nejefektivnější. Naopak kolem letního a zimního slunovratu je změna délky dne minimální, protože denní dráha Slunce se v té době mění jen velmi pozvolna. Proto právě březen přináší nejdynamičtější nárůst denního světla během celého roku, což se následně projevuje i rychlejším nárůstem příkonu sluneční energie na zemský povrch a postupným oteplováním povrchových vrstev atmosféry. To se odráží na statisticky stoupajících denních průměrných teplotách vyjádřené k určitému datu v průběhu roku od 1. do 31. března.

Proč je v březnu často ještě „zimně“, i když už máme dlouhé dny?

Přestože délka dne v březnu rychle narůstá, teploty se často stále drží na zimních hodnotách. Důvodem je tzv. sezónní zpoždění (seasonal lag). Zemský povrch i oceány jsou po zimě výrazně vychlazené a potřebují určitou dobu, aby se začaly výrazněji ohřívat. Část sluneční energie se navíc spotřebovává na ohřev půdy, vody a nižších vrstev atmosféry, nikoli okamžitě na růst teploty vzduchu.

Významnou roli hraje i cirkulace atmosféry. V březnu jsou stále poměrně časté vpády studeného arktického či kontinentálního vzduchu, které mohou krátkodobě vrátit zimní charakter počasí. Delší den tedy neznamená okamžité oteplení, ale spíše postupné a setrvačné překlápění energetické bilance směrem k jaru.