Dnes nastane jedinečný astronomický fenomén: ohnivý kruh kolem Měsíce

Nad Antarktidou bude možné pozorovat zvláštní jev, který je známý jako "ohnivý kruh" nebo také odborněji prstencové zatmění Slunce. Nastává tehdy, když Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem a je zdánlivě menší, než právě sluneční kotouč. V důsledku toho ho nezakrývá úplně, zůstává pouze jasný světelný kruh okolo měsíčního disku. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Antarktida sice trochu z ruky, přesto je tento jev poměrně jedinečný

V úterý se na obloze v oblasti jižního pólu objeví poměrně vzácný jev "ohnivý kruh", nebo také mezi astronomy tzv. prstencové zatmění Slunce, v zahraniční literatuře se můžeme setkat také s pojmem anulární zatmění. Nastává statisticky jednou za 1 až 2 roky a doba trvání je maximálně 12 minut a 30 sekund. Aby prstencové zatmění Slunce vzniklo, musí být kromě novu Měsíc také v tzv. apogeu (odzemí), tedy na své eliptické dráze nejdále od Země. Tím se jeho velikost zdánlivě zmenší a v důsledku toho není potom schopný zakrýt Slunce úplně.

TIP: Jaký vliv na počasí má eliptická dráha Země kolem Slunce se lze dočíst v článku, který se obecně apsidám a periapsidán věnoval.

Obr. 1: Prstencové zatmění Měsíce zachycené 14. října 2023 (zdroj: space.com)

Výsledkem je proto charakteristický "ohnivý kruh", který obklopuje samotný Měsíc a vytváří jedinečný vizuální efekt. Tento fenomén má pro tentokrát trochu háček; viditelný bude v Antarktidě a jejím okolí, čili bude viditelný spíše pro tučňáky než pro lidi. Druhá věc je to, že doba trvání bude v jednotkách minut (konkrétně 2 mnuty a 18 sekund v pásmu totality - úplného zatmění). Nastane okolo 13. hodiny našeho času (vrchol ve 12:12 greenwichského času). 

Úplné zatmění bude možné sledovat jen v oblasti Antarktidy, kde také bude tzv. pásmo totality (Obr. 2). Částečné zatmění bude možné sledovat pak v nejjižnějších oblastech Jižní Ameriky a jižní části Afriky. Mohlo by se zdát, že tento jev pro svou geografickou nedostupnost zůstane "bez povšimnutí", nicméně opak je pravdou - nadšenců astronomie a fotografů je celá řada, zatmění navíc bude možné sledovat online na webu. 

Obr. 2: Průběh prstencového zatmění Slunce. V pásmu totality Měsíc bude 2 minuty a 18 sekund (zdroj: space.com).

Pro Česko a hlavně Evropu bude zajímavější srpen 2026

Již v říjnu 2025 server Meteocentrum informoval o pro nás mnohem zajímavější podobný astronomický fenomén, který nastane 12. srpna 2026. Půjde o částečné zatmění Slunce, které bude zakryto až z 90 %! Po březnu 2025, kdy Měsíc v rámci zatmění se do Slunce jen částečně "zakousl" tak půjde o jeden z nejvýznamnějších astronomických jevů za posledních několik let. Úplné zatmění nastane na západě a jihozápadě Evropy, kde se očekává zvýšená náštěvnost už v tak v letním období oblíbeném Španělsku.

"Nejdéle trvající zatmění a zároveň nejvýše nad obzorem by mělo být na Islandu, konkrétně na západním okraji. V této oblasti je však velmi rizikové počasí. Vhodnější zemí pro vycestování za tzv. pásmem totality (pásmem, kde bude úplné zatmění Slunce) bude Španělsko, kde šance na vhodné počasí je vysoká. Zde nastane dvouminutové zatmění asi 10° nad obzorem a například na Baleárských ostrovech bude Slunce zakryto v podstatě u obzoru, při samotném západu, což může vyvolat nevšední zážitek. Kdo můžete, doporučujeme za zatměním vycestovat. Zajímavý a neobvykle tmavý večer však budeme moci prožít i z území Česka, přičemž čím více na východ, tím zatmění bude méně výrazné," okomentoval situaci pro Meteocentrum meteorolog Dominik Novotný.

I přesto, že Česká republika je v kontextu světa poměrně malá země, průběh částečného zatmění se bude v jednotlivých oblastech lišit - například v Karlových Varech začne již v 19:19 hodin s maximem ve 20:12 a s maximální fází 88,8 %. V Ostravě to bude pro kontrast se začátkem v 19:19 hodin, maximem 20.10 a maximální fází jen 87,9 %.

Obr. 3: Maximální fáze zatmění viditelné z území ČR dne 12. srpna 2026 (zdroj: Stelarium/astro.cz)

Jak bezpečně pozorovat zatmění Slunce, aby nedošlo k poškození zraku?

Oči je třeba chránit speciálními brýlemi s filtry, přičemž obyčejné sluneční brýle nestačí. Na druhou stranu s blížícím se západem se tyto nároky sníží tím, jak bude intenzita slunečního záření slábnout. I přesto na ochranu očí je třeba myslet v první řadě. Další možností je pozorování přes dalekohled, pochopitelně speciální dalekohled, který je pro pozorování Slunce uzpůsoben. Takové přístroje jsou ale většinou dostupné jen ve hvězdárnách a široká společnost jimi neoplývá. Vzhledem k jedinečnosti jevu je však dobrou zprávou to, že většina hvězdáren a planetárií bude v průběhu zatmění v provozu.

Pro vhodné pozorování těchto jevů je třeba také sledovat kvalitní předpověď počasí. K tomu může posloužit předpověď na Meteocentru, která se bude s blížícím datem postupně upřesňovat, a to v konečné fázi i na hodiny. Lze si pak na základě ní vybrat vhodnou lokalitu pro pozorování nejen v kontextu Česka, ale celé Evropy.