O víkendu bude na horách nad nulou, ale vítr srazí pocitovou teplotu. Podívejte se, kde bude nejsilnější

V Česku se při teplém jižním až jihovýchodním proudění ve vyšších hladinách vytvořila teplotní inverze. Zatímco v nížinách se udrží chladno a často i nízká oblačnost, na horách budou teploty většinou nad nulou. Dojem z počasí ale výrazně zhorší silný vítr, který místy srazí pocitovou teplotu o několik stupňů níže. Nejvýrazněji se projeví v Krušných horách, Krkonoších, v Brdech a na Vysočině, kde navíc v kombinaci s mrznoucími mlhami podpoří i tvorbu námrazy. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Nárazy větru zesílí nejdříve v Krušných horách, postupně i jinde

V průběhu pátku se sice začne pozvolna rozfoukávat, zatím ale nepůjde o vyloženě rizikový nárazový vítr. Situace se změní během pátečního večera a zejména v noci na sobotu, kdy vítr z jižního až jihovýchodního směru zesílí výrazněji.

Podle modelu ALADIN (viz Obr. 1) se po půlnoci objeví nárazy kolem 50 km/h a více především v Krušných horách. Nejvýraznější projevy čekáme hlavně ve východní části Krušných hor (Ústecký kraj) - tedy v okolí například Cínovce, Nové Vsi v Horách nebo Hory Svatého Šebestiána. Na Karlovarsku bude projev zatím znatelně slabší. 

Obr. 1: Rozfouká se už v noci na sobotu, zejména v Krušných horách, později i jinde (zdroj: ALADIN/Meteocentrum)

K ránu a během dopoledne se vyšší nárazy začnou objevovat i jinde – například v jižní části Jizerských hor, v Krkonoších nebo lokálně i v Bílých Karpatech. Většinou půjde o vítr typický pro hřebenové partie, zatímco v nížinách zůstane situace klidnější.

Zvláštní pozornost si zaslouží Vysočina: kromě větru zde může hrát roli i mrholení (místy se sklonem k namrzání) a zejména mrznoucí mlhy, které mohou vést k tvorbě námrazy. Vítr pak námrazu „zviditelní“ – jednak ji pomáhá rychleji vytvářet (ofukování přechlazených kapek), jednak zvyšuje zátěž na vegetaci a vedení.

Na východě republiky (mimo zmíněné Bílé Karpaty) bude naopak vítr spíše proměnlivý a většinou slabý, často do 10 km/h.

V sobotu vítr dál zvolna zesílí a rozšíří se do dalších pohoří

Během soboty budou oblasti se silnějším větrem přibývat a nárazy budou postupně zasahovat větší část hřebenů a vyvýšenin. Z Obr. 2 je patrné, že zasaženy zůstanou Krušné hory (postupně i západní část), rozšíří se vyšší nárazy do větší části Vysočiny a objeví se i na nejvyšších partiích Brd.

Nejsilnější nárazy nadále očekáváme:

• ve východních hřebenových partiích Krušných hor,
• v jižní části Jizerských hor (pro představu například okolí Jizerky nebo Černé studnice),
• a v Krkonoších.

Naopak v nejvyšších partiích Bílých Karpat bude vítr spíše slábnout.

Obr. 2: Nárazy větru budou rizikové postupně i jinde a vítr zvolna v průběhu soboty ještě zesílí (zdroj: ALADIN/Meteocentrum)

Celkově bude platit, že východní polovina republiky zůstane v sobotu výrazně méně zasažena - výjimku mohou tvořit pouze exponované hřebenové lokality, zejména Králický Sněžník.

Neděle bude z víkendu největrnější: místy přes 70 km/h

Nejintenzivnější projevy větru očekáváme z víkendových dnů v neděli. Vítr bude zesilovat a dosáhne na hřebenech nárazů i přes 70 km/h. Během rána a dopoledne se navíc proudění postupně stočí z jižního směru více na východní, což může lokálně měnit „nejzásahovější“ partie jednotlivých pohoří (typicky návětrné hřebeny a sedla).

Mapy na Obr. 3 ukazují, že hlavními oblastmi se silným větrem budou:

• Krušné hory (v neděli už i výrazněji včetně Karlovarska - Boží Dar, Klínovec nebo Přebuz),
• Jizerské hory a Krkonoše,
• Vysočina a Brdy,
• a také lokálně Lužické hory (nejvyšší vrcholy jako Luž, Klíč či Hvozd).

Na východě budou vyšší nárazy nejpravděpodobnější v exponovaných polohách Králického Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. Na Vysočině se stále bude tvořit námraza.

Obr. 3: V neděli bude z víkendových dní projev větru nejintenzivnější. Na mapce jsou vyznačena pohoří, která budou nárazy větru nejvíce zasaženy (zdroj: ALADIN/Meteocentrum)

Během nedělního odpoledne vítr zesílí také na hřebenech Šumavy a severní části Českého lesa (např. v okolí Dyleně), ale projevy zde budou pravděpodobně slabší než v Krušných horách, Krkonoších či na Vysočině.

Důležitá věc pro pocit z počasí: i když budou teploty na horách často nad nulou, vítr výrazně sníží pocitovou teplotu. V praxi to znamená, že při teplotě třeba +2 °C a nárazech kolem 70 km/h může tělo vnímat podmínky jako několik stupňů pod nulou – zvlášť na odkrytých hřebenech.

Současně bude dál platit, že nížiny budou silnějšímu větru do značné míry ušetřeny. To nahrává pokračování inverze: v nížinách zůstane chladno a při nízké oblačnosti se mohou snadno objevit i ledové dny. Přítomnost inverze není vždy nutně spojena s přítomností nízké inverzní oblačnosti, ačkoli je většinou charakteristická. Klíčem je vlhkost, která se bude ve vzduchu postupně snižovat a nebude se tak výrazně hromadit pod inverzní vrstvou.

Vítr začne slábnout až v úterý nebo ve středu

Od neděle přes pondělí až do úterý se vítr zatím nebude výrazněji uklidňovat. Stále budou nejvíce zasaženy Krušné hory, Krkonoše, Brdy a Vysočina, zatímco v nížinách bude vítr většinou jen slabý a inverze bude pokračovat.

Změna přijde během úterního odpoledne nebo až v noci na středu, kdy by měl vítr postupně slábnout v souvislosti se změnou synoptické situace. Do střední Evropy začne pronikat studený vzduch od severovýchodu, což přinese postupné ochlazování.

Modely už nyní naznačují návrat výraznějších mrazů: minima mohou klesat i pod –10 °C, při sněhové pokrývce lokálně až k –15 °C. Vývoj ale budeme ještě zpřesňovat.

Obr. 4: V neděli přes den čekáme jen minimální oblačnost (zdroj: ALADIN/Meteocentrum)

Co je pocitová teplota a proč ji vítr tak výrazně snižuje?

Pocitová teplota vyjadřuje, jak chlad skutečně vnímá lidské tělo, nikoli jakou teplotu ukazuje teploměr. Kromě samotné teploty vzduchu ji výrazně ovlivňuje především vítr. Ten totiž urychluje ochlazování pokožky tím, že odnáší tenkou vrstvu ohřátého vzduchu z jejího povrchu.

Na horách tak může být například +2 °C, ale při nárazech větru kolem 70 km/h se pocitová teplota snadno dostane k –5 °C i níže. Vítr navíc zvyšuje riziko prochladnutí, omrzlin a rychlejší únavy organismu, zejména na otevřených hřebenech. Právě proto mohou být větrné inverzní situace v horách velmi nepříjemné, i když teploty zůstávají nad nulou.

Bude foukat i ve Vaši lokalitě?