Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Nad Atlantikem došlo k explozivní cyklogenezi

16. 12. 2025 | Poslední aktualizace: 13:47 16. 12. 2025 | Dominik Novotný
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Nad Atlantickým oceánem se nedaleko Grónska a Kanady velmi rychle zrodila prohlubující se tlaková níže. Jelikož tlak v jádru cyklóny klesal skutečně rychle, lze tento rychlý vývoj do silné bouře označit jako bombogeneze, která mnohdy přináší extrémní počasí. Bouře zamíří k Evropě. Nad Atlantikem došlo k explozivní cyklogenezi Zdroj fotografie: Meteosat
Zobrazit fotogalerii

Explozivní cyklogeneze nebo bombogeneze?

V médiích se zejména v zimě občas objevuje pozornost si vyžadující termín bombogeneze nebo také cyklonální bomba. Pokud jde o "cyklonální bombu", jedná se o termín nepřesný a v mnohých oblastech Země jinak nazývaný. Podle slovníku České meteorologické společnosti (ČMeS) se jedná o tzv. explozivní cyklogenezi nebo také rapidní cyklogenezi (angl. explosive cyclogenesis/bombogenesis). Jde o velmi intenzivní prohlubování cyklony, k němuž dochází několikrát do roka, například nad severním Atlantikem nebo při východním pobřeží USA, kde je tento jev nejčastěji popisován.

Kritérium explozivní cyklogeneze je pokles tlaku vzduchu (počítán na hladinu moře) o hodnotu tzv. bergeronu - jde o 24násobek poměru sinu dané zeměpisné šířky a sinu 60°. Jiná vymezení jsou o něco jednodušší - o explozivní cyklogenezi se jedná tehdy, pokud v jádru tlakové níže klesne tlak alespoň o 24 hPa za 24 hodin.

Rychle se vyvinutá tlaková níže nedaleko Grónska (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Obr. 1: Rychle vyvinutá tlaková níže nedaleko Grónska (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Pokud poklesne v dané oblasti během 24 hodin tlak vzduchu takto výrazně, jedná se o skutečně intenzivní vývoj. I přesto však nejde o žádné výjimečnosti. Popravdě, k explozivní cyklogenezi, nebo pokud chceme bombogenezi (z angličtiny se tento překlad dá považovat za správný), dochází v oblasti severního Atlantiku několikrát do roka. Nejčastěji k tomuto jevu dochází v zimních měsících (prosinec, leden a únor) a zpravidla nad mořem než nad pevninou. Ideální podmínky vznikají v oblastech, které jsou pod vlivem teplého Golfského proudu. Důvodem je uvolňující se latentní teplo při výstupu teplého a vlhkého vzduchu nad mořem nebo oceánem. Tento výstup napomáhá k poklesu tlaku, tedy k prohlubování tlakové níže, které může mít právě až explozivní charakter.

Obr. 2: Tlaková níže po cyklogenezi (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Obr. 2: Tlaková níže po cyklogenezi (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Vývoj takových tlakových níží je velmi rychlý, zejména v počátečních fázích. Na Obr. 2 lze vidět, že takovou tlakovou níži potom prozradí oblačnost z leteckých družicových snímků, případně předpokládaná oblačnost dle meteorologických modelů. Oblačnost je charakteristicky "zatočena" do jakési spirály. Tyto rychle se vyvíjející cyklony přinášejí zpravidla nebezpečné meteorologické jevy, mezi které patří zejména silný, až extrémně silný, vítr nebo intenzivní srážky, ve studeném sektoru i husté sněžení (Obr. 3).

Obr. 3: Významné počasí v oblasti tlakové níže značí silné srážky, včetně sněžení ve studeném sektoru (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Obr. 3: Význačné počasí v oblasti tlakové níže značí silné srážky a v proudění studeného vzduchu ze severu (západní část/studený sektor) u Grónska také husté sněžení (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Bombogeneze tohoto roku

Zatímco v Česku, a vlastně na většině Evropy, zažíváme poměrně klidné počasí, v Atlantiku je tomu jinak. Naše území je pod vlivem rozsáhlé tlakové výše, která se nad našim územím projevuje výskytem inverze teploty vzduchu, maximálně projevem lokálního tzv. průmyslového sněžení nebo tvorbou námrazy. Již brzy část Evropy ovlivní právě zmíněná tlaková níže po bombogenezi.

Obr. 4: Náš model předpokládal dosažení nedaleko Newfoundlandu nárazu větru až 51 m/s, což je cca 183 km/h! (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Obr. 4: Náš model předpokládal dosažení nedaleko Newfoundlandu nárazu větru až 51 m/s, což je cca 183 km/h! (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Právě teď v zasáhnutých mořských oblastech pozorujeme silný vítr, který dosahuje až síly hurikánu. Některé zdroje hovoří o možném dosažení rychlosti až 200 km/h. To již nevylučuje i náš model, který na dnešní 13. hodinu pro oblasti nedaleko Newfoundlandu naznačoval náraz větru až 50,9 m/s - to je přes 180 km/h. Tlak vzduchu poklesl až k 940 hPa, což jsou hodnoty spíše typické pro slabší hurikán než pro "obyčejnou" tlakovou níži nad Atlantikem.

Tlaková níže postupuje k Evropě, jak ovlivní zdejší počasí?

Zmíněná cyklóna postupuje blíže k Evropě a již zítra ovlivní počasí i zde. Nejsilnější intenzity dosáhne v momentě, kdy bude jižně od Grónska, kde bude kromě své hloubky také charakteristická svým rozsahem (viz Obr. 2). V každém případě její jádro se bude držet dále na západ a severozápad od evropského pobřeží. Přímé ničivé dopady nebo zvláště nebezpečné meteorologické jevy tak nejsou očekávány.

 Obr. 5: Pro oblast Pyrenejského ostrova již byly vydány výstrahy před hydrometeorologickými hazardy - vlnobitím a silným větrem (zdroj: Meteoalarm.eu)

Obr. 5: Pro oblast Pyrenejského ostrova již byly vydány výstrahy před hydrometeorologickými hazardy - vlnobitím a silným větrem (zdroj: Meteoalarm.eu)

Počasí v Evropě přesto ovlivní - Zejména na Britských ostrovech je očekáváno deštivé a větrné počasí, což ale v této části roku není žádným velkým překvapením. Rizikem by mohl být výskyt stacionární fronty, která by se po delší dobu, z důvodu blokující tlakové výše nebo jiných tlakových útvarů, mohla zdržovat nad stejným územím. Sumy srážek tak mohou, na jihu Británie, částečně v Norsku a na severu Španělska, být relativně vysoké, a to mezi 60/100 mm, případně i 120 mm během tří dní. Nejdeštivější by měla být středa, kdy se také může projevit orografický efekt se zesílením srážek v horských oblastech. V takových oblastech nelze vyloučit výskyt záplav.




Kam dál?