K Lucii se váže pranostika, která se vyplní každý rok a navíc většinu lidí potěší

Ke svaté Lucii, která se slaví 13. prosince, se váže jedna z nepříliš mnoha lidových moudrostí, na kterou se můžeme zcela spolehnout. Netýká se totiž přímo průběhu počasí, ale délky světlého dne. Do našich všedních dnů přináší jedno drobné pozitivum. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Určitě jste to už někdy slyšeli: "Lucie, noci upije, ale dne nepřidá!". Lidové rčení připomínající chytrou horákyni, jehož podstatu si však dokáže vysvětlit málokdo.  Svatá Lucie se v kalendáři nachází 8 dní před zimním slunovratem, kdy začíná astronomická zima. Jak jsme se učili ve škole, až 21. prosinec je nejkratším dnem roku a od té doby se dny prodlužují. Přesto se pranostika neplete a 13. prosinec je z hlediska denního světla poměrně zajímavý a také zlomový den!

První část pranostiky o "upití noci" se váže k tomu, že právě na 13. prosince připadá nejdřívější západ Slunce z celého roku. Třeba v Praze zapadá Slunce přesně v 15:59, a od toho dne dál už to bude to zase čím dál později. Ne nějak výrazně - v den slunovratu zapadne Slunce o 2,5 minuty později, a na Štědrý den už o 4 minuty později než na Lucii. Takže upíjení noci je tím vysvětlené, i když prakticky ho lidským vnímáním nemáme moc šanci poznat. 

A proč tedy zároveň platí, že Lucie dne nepřidá? Protože ranní východ Slunce se i poté opožďuje - 13. prosince vychází ještě v 7:51, na Štědrý den ale až v 7:59 a nejpozději z celého roku vychází Slunce na Nový rok, dokonce v 8:01. Více než dva týdny tedy trvá období, kdy Slunce zapadá stále později, a zároveň stále později i vychází. Nejkratší den proto vychází skutečně na 21. prosinec, Slunce se na obloze nachází zhruba 8 hodin. 

Následující kalendář ukazuje časy východu a západu Slunce v Praze. Jak vidíme, a výše jsme si popsali již od 13. prosince začíná Slunce zapadat postupně později:

obr. 1 - tabulka přesného času východu a západu Slunce v Praze v prosinci 2025

Fyzikální vysvětlení tohoto jevu spočívá v tom, že planeta Země obíhá kolem Slunce po celý rok nerovnoměrně rychle. V zimním období je naše planeta ke Slunci o něco blíže a její pohyb je díky tomu relativně rychlejší. A tak se Země při pohybu kolem své osy nestihne za 24 hodin dostat vůči Slunci do stejné polohy, trvá jí to o pár desítek sekund více. Pravé poledne, tedy čas, kdy je Slunce nejvýše na obloze, se tak v prosinci každý den o něco posune dozadu - právě o několik sekund.

Jak je patrné, bavíme se zde o rozdílech v řádu desítek sekund, což v běžném životě tak úplně nepoznáme. Navíc na to, v kolik hodin začínáme pociťovat setmění, má velký vliv i počasí. Pokud je zataženo a pošmourno, tmu vnímáme při stmívání dřív, než když je slunečno. Skutečnost, že od 13. prosince budeme mít odpoledne déle světlo, tak je spíše symbolická. Ale může nám to dodat trochu optimismu - vadí-li vám brzké odpolední stmívání, věřte, že s každým dalším dnem od teď už bude líp. Nebo přinejmenším odpoledne světleji!

Pokud Vás zajímá přesný čas východu a západu Slunce, tak věřte, že na našich stránkách se na to můžete podívat v rámci předpovědi počasí pro každou lokalitu. Stačí srolovat dolů pod hodinovou předpověď pro dané místo. Najdete u toho také oblíbený komentář meteorologa, který na našich stránkách doplňuje strojově vytvářenou předpověď počasí a umožňuje tak lépe porozumět předpovědi a upozorňuje na její možné nejistoty.