Několik míst v Česku teď prožívá teploty jako v létě

Při pohledu na teplotní mapy Česka by člověka snadno mohlo napadnout, že je to asi nějaká chyba. Není. Rozložení teploty se naprosto vymyká obvyklým zvyklostem v důsledku výrazné teplotní inverze a fénového efektu, který zesílil teplé jihozápadní proudění. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

V Kašperských Horách na Šumavě se teploty vzduchu ve čtvrtek dostaly až na 20,6 °C a v pátek kolem poledne zde bylo dokonce ještě o něco tepleji, téměř 21 °C. K tomu slunce a modrá obloha. Jde o místo ležící 730 metrů nad mořem, tedy na české poměry v horách. Takové maximální teploty se tu vcelku běžně vyskytují i uprostřed léta. Že se tak teplo vyskytnu v půlce listopadu, není žádná chyba měření, ale důsledek specifické povětrnostní situace. Týká se to i dalších míst v Česku, zejména v horských oblastech.

Mimořádně vysoké teploty přesahující 17 °C se kolem poledne ve čtvrtek i  pátek vyskytovaly v celém Pošumaví a ještě na pár dalších místech v republice: Jesenicko, Orlické Záhoří, Frýdlantsko. Tedy vesměs v podhorských oblastech a to severovýchodně od horského masivu. Není to náhoda - při stávajícím teplém jihozápadním proudění jde o tzv. závětrnou stranu hor, kde vzniká fénový efekt. Vzduch po překonání horského masivu klesá dolů, přitom se automaticky otepluje a teplotní anomálie je na světě.

Proudění vzduchu je opravdu teplé - v hladině 1500 metrů nad mořem má vzduchová hmota teplotu kolem 15 °C, která by byla teplotně nadprůměrná i v létě a přinesla by tropická vedra. V listopadu je ale vše jinak - vzniká teplotní inverze na většině území republiky. A ve stejnou chvíli, kdy si v Kašperských horách mohou chodit po náměstí v tričku, se teploty na mnoha místech v nížinách pohybují jen kolem 5 °C nad nulou. K tomu zataženo, mlhavo. Právě tak vypadala situace vypadala v pátek v poledne:

obr. - teploty v Česku v pátek v poledne

Aktuální teploty můžete sledovat i na našich stránkách.

Pokud se vrátíme na začátek, k příčině vysokých teplot, tak je vhodné říci, že nejde jen o fénový efekt našich vcelku nízkých hor, ale nad celým naším územím se projevuje i fénový efekt masivu Alp. Samozřejmě nejvíc právě na Šumavě, která je Alpám nejblíž. Taková situace se v chladné části roku, zejména od listopadu do ledna, čas od času vyskytne. Současné teploty zaznamenané hlavně v Pošumaví jsou ale i na tento jev poměrně dost vysoké. O víkendu už fénový efekt ustane a teploty se vrátí i na zmíněných místech do normálu.