Uplynulé září patřilo celosvětově mezi nejteplejší v historii

Září 2025 patřilo mezi nejen celosvětově mezi nejteplejší v historii, kdy globální teplota vzduchu přesáhla lehce nad hranici 16 °C. V Evropě pak byl první podzimní měsíc zejména ve Skandinávii a na východě nadprůměrně teplý, západ kontinentu byl naopak chladnější než je zvykem. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Letošní září se na celém světě zapsalo do historie jako jedno z nejteplejších září vůbec. Data evropské klimatické služby Copernicus ukazují, že globální teplota vzduchu byly výrazně nad dlouhodobým průměrem. Průměrná globální teplota vzduchu dosáhla 16,11 °C, což je o 0,66 °C více než průměr za období 1991–2020. Přestože nebylo nejteplejší v historii, zařadilo se na třetí místo po rekordních zářích v roce 2023 a 2024. 

Obr. 1: Graf anomálie měsíční globální teploty vzduchu vzhledem k předindustriálnímu období 1850–1900. Zdroj: ECMWF

Ani Evropa nezůstala stranou. Průměrná zářijová teplota byla na většině kontinentu nad průměrem, především pak ve Skandinávii a východní Evropě. Některé oblasti západní Evropy byly sice teplotně pod průměrem, celkově však byl většinou stále teplejší než je průměr před rokem 1990. Co se statistiky týče, tak bylo toto září v Evropě pátým nejteplejším zářím v historii měření s průměrnou teplotou 15,95 °C, což je o 1,23 °C více než průměr za období 1991–2020.

Obr. 2: Graf odchylky od průměru množství srážek, relativní vlhkosti vzduchu, vlhkosti v horních 7 cm půdy v září 2025 ve srovnání se zářijovými průměry za období 1991–2020. Zdroj: ECMWF

Zároveň letošní září přineslo do velké části západní Evropy nadprůměrné množství srážek. Na začátku měsíce vydatně pršelo v oblasti Beneluxu, kdy během 12 až 18 hodin spadlo více než 100 mm srážek a někde tak silné srážky vedly k lokálním povodním.

Celosvětově jsme tak zaznamenali třináctý měsíc v řadě s průměrnou teplotou nad hranicí 1,5 °C oproti předindustriální úrovni. To jasně dokládá trend globálního oteplování, které je důsledkem emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého z fosilních paliv.