Přívalové povodně sužují Balkánský poloostrov

Balkánský poloostrov v posledních dnech zasáhly přívalové povodně. Nejvíce je zasaženo jihovýchodní Bulharsko a pobřeží Černého moře, kde došlo i k tragickým ztrátám na životech. Zatímco nížiny bojují s vodou, na horách panuje nezvykle silná sněhová kalamita. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Přívalové povodně na Balkáně

Balkán se na přelomu září a října dostal do centra výrazné tlakové níže, která se zformovala nad Středozemním mořem a postupovala dále na severovýchod. Právě tento typ tzv. medikánu (nebo jeho slabší formy), tedy středomořské bouře podobné tropickému cyklonu, bývá známý tím, že dokáže přinést obrovské množství srážek na malé území.

V jihovýchodním Bulharsku a na pobřeží Černého moře spadlo během několika hodin i přes 100 milimetrů deště, což odpovídá měsíčnímu úhrnu srážek. Zasáhlo především okolí města Burgas a menší přímořská sídla jako Tsarevo nebo Sveti Vlas, která se běžně touto dobou už připravují na konec turistické sezony.

Obr. 1: Extrémní srážky na JV Evropy podle modelu CFSR (zdroj: wetterzentrale.de)

Místní meteorologové nyní vyhodnocují, zda na některých stanicích nepadly nové rekordy denních úhrnů. Podle předběžných údajů totiž srážky dosáhly hodnot, které se v regionu objevují jednou za několik desítek let.

Voda brala auta i celé ulice

Silný déšť se valil z hor do údolí, kde přetékaly potoky a malé říčky. Voda zatopila stovky domů, odnesla auta až do moře a přerušila silniční i železniční spojení. V Burgasu museli hasiči zachraňovat obyvatele, kteří uvízli v domech, a na několika místech hlásí bulharská média i oběti na životech.

Obr. 2: Zaplavené centrum Burgasu v Bulharsku 3. října 2025 (zdroj: Balkaninsight, autor: Maya Stefanova)

Záplavy zasáhly i Plovdiv, druhé největší město Bulharska, kde déšť paralyzoval dopravu. Na pobřeží se objevilo dokonce tornádo poblíž města Tsarevo, které způsobilo další materiální škody.

Z léta rovnou do zimy

Přívalové deště nebyly jediným extrémem. S tlakovou níží se nad Balkán dostal i nezvykle studený vzduch ze severu, který přinesl prudké ochlazení. Odchylka teplot od dlouhodobého průměru dosáhla místy až -20 °C, což je pro tuto část roku zcela mimořádné.

Například v Prištině, hlavním městě Kosova, se denní maxima pohybovala jen kolem 1 až 5 °C – přitom běžně zde touto dobou bývá přes 20 °C. Ještě ve třetí dekádě září teploty na Balkáně přesahovaly 30 °C, takže pokles o více než 25 °C během několika dnů působil šok i pro místní obyvatele.

Obr. 3: Sníh v okolí pohoří Jahorina v regionu Sarajeva (zdroj: APNews.com)

Sněhová kalamita v říjnu

Zatímco přímořské oblasti zápasily s vodou, horské oblasti Balkánu čelily pravému zimnímu počasí. Na hřebenech Srbska, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Severní Makedonie i Bulharska sněžilo často bez přestávky. V polohách nad 1000 metrů napadlo až půl metru sněhu, který způsobil dopravní kolaps.

Horské silnice a průsmyky se staly neprůjezdnými, řidiči byli nuceni přenocovat v autech a některé vesnice zůstaly dočasně odříznuté od světa. Místní úřady označily situaci za nejčasnější sněhovou kalamitu posledního desetiletí.

Extrémy, které přicházejí častěji

Kombinace přívalových srážek, extrémního chladu a časného sněžení ukazuje, jak nestálé a dynamické umí být počasí na Balkánském poloostrově. Region leží na rozhraní mezi středomořským a kontinentálním klimatem, takže reaguje velmi citlivě na změny v proudění vzduchu.

Studie upozorňují, že podobné epizody se mohou objevovat častěji v souvislosti s klimatickou změnou, která zvyšuje intenzitu srážek a vede ke kontrastnějšímu vývoji počasí.