Houbám se nyní daří zejména v nížinách

Pravděpodobnost růstu hub je v těchto dnech vzhledem k nezvykle chladnému počasí nejvyšší v nižších polohách České republiky. Růst ve vyšších polohách je nyní omezen v důsledku nízkých teplot. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Pravděpodobnost růstu hub v tento týden

Z obrázku 1 je patrné, že růst hub je v rámci České republiky regionálně víceméně rovnoměrný, za to ale značně závislý na nadmořské výšce. Z pětistupňové škály jsou nejhorší podmínky (nízká pravděpodobnost) v nejvyšších partiích Beskyd, Jeseníků a Krkonoš, kde aktuálně zaznamenáváme mrazové, nebo dokonce i ledové, dny. Mrazový den je den, kdy teplota vzduchu alespoň jednou klesne pod nulu, tedy alespoň část dne panuje mráz. Ledový den je den, kdy teplota vzduchu nevystoupí na 0,0 °C, takže se po celý den vyskytuje mráz. Takový den zaznamenáváme například na Sněžce. Ve vyšších polohách od zhruba 600 nebo 700 m (v Nízkém Jeseníku, na Broumovsku a Podbeskydí i níže) a více panuje střední pravděpodobnost růstu hub.

Obr. 1: Pravděpodobnost růstu hub k 2. 10. 2025 (zdroj: ČHMÚ)

Jiná situace panuje v nížinách a pahorkatinách Čech, Moravy i Slezska. Velmi dobré podmínky (nejvyšší pravděpodobnost) jsou aktuálně v Ostravské aglomeraci. Velmi vysoká pravděpodobnost je také na úpatí vrchovin a v pahorkatinách Moravy, včetně středních poloh na Vysočině. V Čechách podobné podmínky opět nalezneme na úpatí vrchovin i vyšších pohoří, nejlépe na tom je zřejmě Karlovarský kraj a západ Plzeňského kraje.

Co pomáhá růstu hub?

Růst hub je nejvíce ovlivněn srážkami a následně výparem (neplatí, že čím vyšší, tím lepší), respektive následujícím teplým počasím. To už je sice za námi, nicméně i v aktuální studené epizodě z předcházejícího teplého počasí těžíme. Nejlepší podmínky pro růst nastávají, pokud teplé počasí (ale ne horké, proto mohou být horší podmínky obecně horší při horkých vlnách v létě než například na podzim) předchází vydatné deště (nejčastěji 10 dní po nich). Za vrchol sezóny hub lze označit srpen nebo září v závislosti na podmínkách.

Obr. 2: Česká republika je v těchto dnech většinou bez sucha, což umožňuje snadný růst hub (zdroj: ČHMÚ)

Jak je pravděpodobnost růstu hub počítána?

Do výpočtu map pravděpodobnosti růstu hub jsou v biometeorologii počítány pomocí API30, tzv. indexu předchozích srážek, která posuzuje nasycenost půdy (viz Obr. 2), která je posuzována na základě sumy srážek za posledních 30 dní. Čím vyšší hodnota, tím je větší potenciál k nasycení půdy vodou a tím pádem i vyšší potenciál růstu hub. Index je korigován také průměrnou teplotou v posledních 7 dnech, které ovlivňují výpar. Úhrn srážek je z tohoto důvodu jinak efektivní v říjnu než například v červenci. Výsledná mapa pak předpovídá růst mykorhizních hub, tedy těch, které obecně houbaře zajímají nejvíce. Pro ostatní, například dřevokazní houby, je model stále nepřesný.

Obr. 3: Lesy postižené kůrovcem a suchem nejsou schopny efektivně odolávat vysokým teplotám a zadržovat v krajině vodu. Výsledkem jsou horší podmínky pro růst některých hub, jako tomu je v například kůrovcem postižené Zlatohorské vrchovině na Jesenicku (autor: D. Novotný, léto 2023)

V souvislosti se změnou klimatu, kdy se trendově mění forma spadlých srážek, lze očekávat na území České republiky spíše horší podmínky pro růst hub. Obecně převažují stále více konvektivní srážek v porovnání se stratiformními srážkami. Laicky řečeno je vodní bilance, která pro houby klíčová, získávána z prudkých lijáků z intenzivních přeháněk a bouřek než z pomalých a dlouhotrvajících dešťů. Zvyšující se teploty, které jsou s klimatickou změnou v souladu, zvyšují také výpar a tím snižují bilanci vody v půdě dostupné pro houby.