Výstrah na nebezpečné počasí je čím dál víc, příčiny jsou trochu kontroverzní

V úterý byla Českým hydrometeorologickým ústavem vydána výstraha na silné bouřky. Ve skutečnosti nepřišly bouřky žádné, natož silné. Tato událost zapadá do trochu sporného trendu, kdy se výstrah na nebezpečné jevy vydává víc než v minulosti... Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Když jsme v úterý dopoledne zaznamenali zprávu, že státní meteorologická služba vydala další výstrahu na silné bouřky, které měly hrozit v celých Čechách (tedy na většině území) v odpoledních hodinách, bylo jsme hodně překvapeni. Jsme také zkušení meteorologové a viděli jsme, že výstupy modelů neindikovaly žádné silné bouřky, ani významnější množství srážek, ani silný vítr. Snad ČHMÚ vidí něco více než my? Už za pár hodin se to mělo ukázat...

Realita byla přesně taková, jakou jsme čekali. Česko v úterý přešel docela obyčejný pás deště, na bleskových detektorech nebyly zaznamenány prakticky žádné bleskové výboje nad naším územím. Na jedné stanici u státních hranic s Polskem byl zaznamenán úhrn srážek 20 mm, ale na drtivé většině republiky spadlo jen do 10 mm srážek. Což je opravdu hodně slabé. Těžko hledat učebnicovější případ zbytečně vydané výstrahy na průběh počasí.

V roce 2024 vydal ČHMÚ 369 výstrah na počasí - tedy v přepočtu více než jednu na den! Je to rekordní číslo, nikdy v minulosti výstražný systém nebyl tak často použit. I pohledu na počty výstrah v minulých letech je vidět, že trend je jasný. Výstrah se vydává stále více, jsou stále častější. Proč tomu tak je?

Je snad počasí v rámci klimatické změny čím dál nebezpečnější? A nebo nalezneme příčiny jiné? Třeba v tom, že varování se postupně rozšiřují i na docela běžné stavy počasí? A nebo prostě stále častěji vydávají tak nějak "pro jistotu"?

Opatrnost nebo alibismus? A jaké to má důsledky?

ČHMÚ má poměrně podrobnou metodiku obsahující kritéria, jaká by měla být splněna, aby výstraha byla vydána. Protože jde ale o předpověď, je konečné rozhodnutí o vydání výstrahy více méně subjektivní záležitost. A zde platí, že za zbytečně vydanou výstrahu, která se nenaplní, žádný postih nikomu nehrozí. Zatímco pokud by výstraha vydaná nebyla a nebezpečný jev by přišel, byla by státní služba terčem obviňování a tlaku na vyvození zodpovědnosti. Co byste na jejich místě dělali vy?

Existuje sice jakési vyhodnocování úspěšnosti výstrah a taky mezinárodní doporučení, aby těch nevyplněných bylo maximálně 20 %. Jenže i vyhodnocení, zda se výstraha naplnila, není úplně jednoduché a dává velký prostor pro kouzla. Pokud vydáte výstrahu na celou republiku a k výskytu jevu pak reálně dojde na jednom místě kdesi v lesích na okraji republiky, výstraha je vyhodnocena jako úspěšná, ačkoliv se na více než 99 % území ani zdaleka nevyplnila. 

Pomocí těchto triků není problém tvrdit, že podíl nenaplněných výstraha je nízký (ČHMÚ udává, že výstrahy se vyplní z 85-90 % a pohodlně se tak vejde do mezinárodního doporučení). Navíc se kritéria pro naplnění podmínek pro vydání výstrahy v nedávné minulosti měnila (např. úhrn srážek při bouřce se snížil ze 40 mm na 30 mm). Jinými slovy - výstrahy se dnes vydávají i na počasí, které v minulosti za nebezpečné považováno nebylo. 

Bohužel je jasné, že ostražitost veřejnosti klesá s tím, jak jsou výstrahy stále častější a nenaplňují se. A když pak hrozí opravdu nebezpečný jev, lidé přestávají brát varování vážně. Zatím tento problém zřejmě nikoho netrápí, a tak počet výstrah stále stoupá. Tak nějak v duchu hesla, "raději 10 krát zbytečně, než jednou vůbec". Je tedy na nás, abychom se naučili rozlišovat výstrahy alibistické od těch skutečně oprávněných.

Co s tím? Stačila by jen jiná slova...

Určitě by pomohlo, kdyby ČHMÚ lépe komunikoval veřejnosti míru nebezpečí. Méně nebezpečné jevy by mohly být například vydávány jen jako upozornění. Dnes sice existuje "barevné rozlišení výstrah", ale pokud i nejnižší (žlutý) stupeň nebezpečí je pojmenován jako "výstraha na silné bouřky", pak to trochu ztrácí smysl. Pod označení "silné bouřky" se dnes schovávají prakticky jakékoliv situace, kdy zahřmí. Nic jako slabé nebo normální bouřky už vlastně nemáme. Máme jen silné, velmi silné a extrémně silné... 

Zde konkrétně vidíte, jak vypadá část metodiky ČHMÚ týkající se bouřek:

obr. - bouřky ve výstrahách ČHMÚ

Možná by stačilo jen vypustit slovo "silné" z prvního stupně varování... mohli bychom třeba mít stupnici "bouřky" - "silné bouřky" - "extrémní bouřky". Hned by to dávalo větší smysl, nemyslíte? 

Na našem webu jsme ze zákona povinni přebírat výstrahy od ČHMP tak jak jsou, nemáme právo je měnit. Nemůžeme tedy ani používat jiné pojmenování než státní služba. A tak i u nás v předpovědích musíme občas varovat před silnými bouřkami, i když víme, že silné nebudou... nesmíme to ze zákona zkrátka dělat jinak. 

Nicméně pokud budete číst naše zpravodajství, tak nebezpečné jevy vždy komentujeme v našich článcích. Pokud je nekomentujeme vůbec a žádný článek k nim nevydáváme, dá se říct, že je nepovažujeme za nebezpečné. 

Věříme, že i naše práce vám pomáhá se vyznat v tom, kdy bude počasí opravdu nebezpečné!