Předpověď počasí na středu: Teplo, ale časté bouřky

Středa pod drobnohledem pohledu modelu ALADIN

Numerický model ALADIN potvrzuje, že středa sice přinese nejvyšší teploty tohoto týdne, zároveň ale i velkou proměnlivost počasí a četné srážky. Zpočátku bude obloha polojasná až oblačná, během dne však postupně přibude oblačnosti až na zataženo.

S postupem dne se rozběhne konvekce – tedy tvorba přeháněk a bouřek (viz Obr. 1). Nejprve se přeháňky objeví nad pohořími západních Čech (Krušné hory, Český les, Šumava), ale již během krátké doby jich začne rychle přibývat. Kolem 15. hodiny očekáváme srážkovou aktivitu na většině území.

Odpoledne a k večeru se vytvoří i bouřky, především nad horskými oblastmi – například v Jeseníkách, ale i jinde. Model kolem 18. hodiny počítá s organizovaným uskupením bouřek ve formě multicel, které zasáhnou Moravu, případně Slezsko. Tyto bouřky během noci zeslábnou, nicméně do půlnoci se může ještě objevit intenzivní déšť, případně další bouřka v oblasti Beskyd. Východ republiky tak může zasáhnout i trvalejší déšť.

Obr. 1: Předpověď srážek podle modelu ALADIN - kolem 18. hodiny dojde k formování multicel (zdroj: Meteocentrum)

Bouřky přinesou i přechodné zesílení větru

Vítr bude převážně západního směru a přes den spíše slabý. V bouřkách se ale mohou objevit silnější nárazy, jak ukazuje Obr. 2. I když se jedná jen o přechodné zesílení, může vítr dosáhnout vyšších hodnot – nelze tedy vyloučit prudké poryvy vázané přímo na bouřkové jádro. Nebezpečné meteorologické jevy ale neočekáváme – aktuálně není vydána žádná výstraha, která by varovala před větrem, krupobitím či přívalovými srážkami s potenciálem vytvoření přívalové povodně.

Obr. 2: Vítr může přechodně v bouřkách výrazně zesílit - to jde vidět na předpovědní mapce síly větru ve středních Čechách (zdroj: Meteocentrum)

Model ICON ukazuje trochu jiný scénář, ale s podobným výsledkem

Globální model ICON, který v poslední době dobře zachycuje srážkové situace nad ČR, nabízí pro středu mírně odlišný vývoj. Kolem poledne by se podle něj mělo vytvořit pásmo přeháněk a bouřek v oblasti Krušných hor a severního Českého lesa. Tato konvektivní linie bude dále postupovat na východ až jihovýchod (viz Obr. 3).

Model počítá s tím, že zejména na Moravě a ve Slezsku by se bouřky mohly držet až do nočních hodin na čtvrtek. Výskyt bouřek souhlasí s poměrně vysokými hodnotami parametru CAPE, který je pro jejich výskyt velmi důležitý. Na Obr. 3 je zároveň vidět, že za hranicemi Krušných hor, v Německu, budou hodnoty CAPE velmi nízké, a proto naši severozápadní sousedé bouřky ve středu neočekávají.

Obr. 3: Předpověď parametru CAPE/LI a Významného počasí podle modelu ICON na středu 21. 5. 2025 (zdroj: Wetterzentrale.de)

Co je CAPE a proč je pro bouřky důležitý?

Parametr CAPE (z angličtiny Convective Avalable Potencial Energy - tedy potenciální dostupná energii pro konvekci) je jeden z více klíčových faktorů pro předpověď (volné) konvektivní aktivity. Konvektivní aktivitou rozumíme stoupající proudy v atmosféře, které podmiňují tvorbu oblačnosti s vertikálním vývojem - tedy oblaka typu Cumulus (kupa), a později i Cumulonimbus (dešťová kupa, bouřka). Oblak typu Cumulonimbus lze pěkně vidět na obrázku z minulého roku zachyceném na Bouzovsku (Obr. 4).

Obr. 4: Charakteristický bouřkový oblak typu cumulonimbus je výsledkem konvekce (autor: D. Novotný, červen 2024)

CAPE udává energii (v jednotkách J/kg), kterou mají k dispozici vzduchové částice, pokud jsou nestabilní a mohou volné stoupat v atmosféře (nejčastěji v důsledku ohřevu vzduchu od vyhřátého povrchu země). Obecně, čím vyšší je hodnota CAPE, tím větší je potenciál částic v atmosféře stoupat, rychleji, a tím pak vytvářet silnější bouřkové jevy. Zjednodušeně řečeno se jedná o "palivo" pro bouřky. To ale samo o sobě nestačí, jak si povíme později.

Typické hodnoty CAPE a co v praxi znamenají:

• CAPE 0 až 100 J/kg - žádná nebo velmi slabá konvekce
• CAPE 101 až 1000 J/kg - slabé až střední bouřky
• CAPE 1001 až 2 500 J/kg - střední až silné bouřky, včetně supercel
• CAPE 2 501 až 4 000 - silné bouřky, četné supercely
• CAPE 4 001 a více - mimořádné bouřky, extrémní bouřkové fenomény

V Česku se běžně setkáváme s hodnotami do 2 000 J/kg, v létě při silných vedrech se ale lze dostat na hodnoty až k 3 000. Ve středu očekáváme hodnoty CAPE mezi 101 až 1 000 J/kg, tedy bez uvážení ostatních parametrů slabé až střední bouřky. Pozor, hodnota CAPE je ale pouze jeden z faktorů nebo parametrů, které jsou pro bouřky klíčové. Mezi další patří například:

• CIN (Convective Inhibition) - faktor potlačující výstup vzduchu
• LI Index (Lifted Index) - ukazatel stability
• Shear index - ten určuje výskyt a význačnost střihu větru, který je klíčový pro výskyt supercel, mezocyklón, případně i tornád. Udává změnu rychlosti a směru větru v různých výškách atmosféry
• Spouštěcí mechanismus - fronta, konvergence (sbíhavost) proudění nebo vliv terénu, dostupná vlhkost vzduchu apod.

Závěrem: Sledujte radar, výstrahy, textové předpovědi, ne jen aplikace

Bouřky očekávané ve středu sice nebudou nikterak extrémně silné, přesto mohou lokálně přinést intenzivní srážky, krátkodobé zesílení větru, případně i malé kroupy. Jejich výskyt bude velmi proměnlivý - zatímco na jednom místě může sprchnout jen slabě nebo vůbec, o dvě vesnice vedle může přejít intenzivní srážkově bohaté bouřkové jádro.

Proto doporučujeme sledovat aktuální radarové snímky, meteorologické výstrahy a ověřené zpravodajské, ideálně také meteorologické, servery. Mnohé mobilní aplikace používají zjednodušené globální modely a často nedokáží přesně vystihnout lokální vývoj počasí - zejména v případě očekávané konvekce.

Meteorologové situaci průběžně vyhodnocují a upravují předpovědi podle aktuální reality. Vyplatí se tedy sledovat například radar, družicové snímky a krátkodobé předpovědi nowcastingu, které mohou lépe zachytit rychlý vývoj počasí než předpověď „na celý den“ z mobilní aplikace.

Jaká je pravděpodobnost deště ve Vašem městě?