Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Den Slunce se poprvé zavedl v USA v roce 1978 americkým prezidentem Jimmy Carterem. Ještě předtím ho oslavovala různý ekologická hnutí a nikdo neví, proč si vybrala právě 3. květen. Nemá to žádný astronomický důvod, ani jiné jasné spojení. Postupně tento datum převzal celý svět. Inspirací pro vznik tohoto mezinárodního dne byl úspěšný "den země", který se slaví o dva týdny dříve.
Den Slunce nikdy nedosáhl takové popularity, snad proto, že Slunce je pro nás cosi vzdáleného, které nevnímáme jinak než jako zářící horkou kouli na obloze, která nás zkrátka zahřívá. Nemáme na něj žádný vliv, naštěstí ho svou činností nijak neumíme poškodit, a tak se o něj nebojíme. Přitom Slunce tak jak ho známe, není samozřejmou a neměnnou hvězdou. Probíhají v něm různé procesy, cykly a změny v čase. Známý je například 11-letý cyklus během kterého kolísá jeho aktivita. V rámci tohoto cyklu se mění množství energie, kterou Slunce na Zem posílá. Poslední vrchol slunečního cyklu nastal v minulém roce, letos už aktivita Slunce slábne, jak ukazuje následující graf:
obr. - kolísání sluneční aktivity za posledních 20 let
Kolísání sluneční aktivity během 11 letých cyklů je ale tak malé, že ho nevnímáme - nemá vliv na počasí na Zemi. Nicméně se uvádí, že pokud by Slunce delší dobu setrvávalo na svém minimu - což se stalo naposledy v 17. století, ochlazující vliv na klima by to přece jen mělo. Je otázkou, zda by tento vliv dokázal "přetlačit" probíhající oteplování klimatu v důsledku rostoucího množství skleníkových plynů v atmosféře.
A co se bude se Sluncem dít v budoucnu? Aktuálně ve Slunci probíhá jaderná fůze, kdy dochází k přeměně vodíku na helium. I když si toho nevšímáme, tak se Slunce postupně pomalu zvětšuje. Čase se zvětší natolik, že svým žárem pohltí planety, které kolem něj obíhají - patrně včetně naší Země.
Kdo při čtení výše popsaného upadl do deprese, pro toho máme na závěr dobrou zprávu. Nic z toho se nebude týkat nás, ani našich dětí či vnoučat. Země se stane horkem neobyvatelná v důsledku slunečního žáru až zhruba za miliardu let. A je otázka, zda do té doby nebude život na Zemi zničen jiným způsobem... ale to už bychom se hodně oddálili od zaměření našeho webu...
Oslavme tedy den Slunce třeba příjemným pobytem venku, a u toho sledujte radar, aby vás nepřekvapily dnešní bouřky...
Více k tématu
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.




