Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
V září 2024 část naší země spláchly povodně, vody jsme měli víc než bychom potřebovali a chtěli. Ale od té doby přišlo pět srážkově podprůměrných měsíců v řadě - nejprve říjen, listopad, prosinec i leden přinesly shodně o 20 až 30 % méně srážek než je normál. To by ještě nic neznamenalo, navíc po povodních byly zásoby vody v krajině velké. Jenže pak následoval mimořádně suchý únor, během kterého spadla jen necelá třetina obvyklého množství srážek. A Česko vstupuje do jara 2025 s nezvykle málo vodou nasycenou krajinou.
Zatím sucho nepůsobí problémy. Vegetační období je teprve na startu a vodu v půdě je po zimním období ještě máme. Jenže zásoby jsou menší než bývá zvykem a tedy panuje značné riziko, že se brzy vyčerpají, pokud bude srážek padat dál málo. Sněhu přes zimu nebylo nijak moc a známé pořekadlo "únor bílý, pole sílí" pravdivě konstatuje, že právě sněhová pokrývka v únoru je důležitá pro zadržení vody v krajině, aby na jaro byla dobře připravena.
Vidíme ale v rámci Česka významné regionální rozdíly. Dobrá je situace v západní polovině Čech, kde na některých místech je zásoba vody v půdě dokonce nadprůměrná. Lze to vidět na mapě deficitu nasycení půdy, kterou vydává projekt Intersucho. Světle modré oblasti mají nadprůměrné množství vláhy v půdě:
obr. 1 - odchylka půdní vláhy od normálu, k 2.3.2025 (zdroj: Intersucho)
Jak ukazuje mapa, suchem začíná být ohrožována spíše východní polovina republiky, zejména Morava. Čím červenější barva na mapce, tím více vody zde chybí ve srovnání s normálem. Nutno podotknout, že normál pro začátek března je vysoký, takže i když jsou hodnoty nyní pod průměrem, stále to znamená, že v krajině je aktuálně dostatek vody. I v oblastech Zlínského a Olomouckého kraje, které jsou na mapě "nejoranžovější", je půda nasycena vodou zhruba z 50 %, což vegetaci k prosperitě stačí.
Jenže jaro je teprve na začátku!
I když tedy situace ještě není nějak kritická, velké vrásky na čele působí odborníkům nepříznivá předpověď. Březen totiž podle modelů bude dalším - už šestým - srážkově podprůměrným měsícem v řadě. Do 10. března nespadne v Česku ani kapka vody a ani pro zbývající dvě březnové dekády mnoho srážek neočekávají. Zato slunce bude svítit dost a teploty čekáme nadprůměrné. Se startem vegetačního cyklu budou začnou odebírat z půdy více vody, takže nasycenost půdy bude rychle klesat, a na problém máme zaděláno...
Naše dlouhodobá předpověď ukazuje, jak málo srážek čekáme..
Česko je zvyklé se zatím potýkat spíše s povodněmi než se suchem. My zatím nezažili omezení pro užívání s vody, jaká jsou už dva roky třeba ve Španělsku, kde se reguluje množství spotřebované vody v domácnosti, zakazuje se napouštění bazénů nebo i zalévání zahrad. Jistě, naše klima je jiné, nejsme Středomoří. Ale oteplován klimatu má bohužel potenciál tyto problémy přinést i k nám. Na takové sucho nejsme zvyklí a ani připravení a výše uvedená omezení by nás nejspíš dost zaskočila... nejsou přitom nereálná ani v našich podmínkách.
Věřme tedy, že během jara začne pršet a my si na nový problém letos zvykat nebudeme muset... Oteplování klimatu nám však dříve nebo později nejspíš vážné sucho přinese, je jen otázkou, kdy se tak stane...
Předpověď pro další dny
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.




