Naši předkové rozlišovali 8 ročních období. Jedno z nich právě začalo!

Jaro, léto podzim, zima. Už děti ve školce vám bez váhání vyjmenují známá roční období, jak je dnes používáme. Málokdo ví, že až do konce 19. století lidé rok častěji dělili na 8 období. A z meteorologického hlediska to dávalo rozhodně smysl. Zdroj fotografie: photos.com
Zobrazit fotogalerii

V dnešní době jsou pro nás roční období spíše takovou pomůckou v kalendáři. Pokud je pro časové určení nějaké události měsíc až příliš konkrétní a rok naopak příliš obecný, pomůžeme si právě ročním období. K zubaři půjdu na jaře, v létě si udělám kurz francouzštiny a do rekonstrukce bytu se pustím až někdy na podzim. Události, které vlastně vůbec nesouvisí s počasím, datujeme podle přírodně daných ročních období a ani nepřemýšlíme nad tím, že teplota venku či vegetační fáze na ně přece nemá vůbec žádný vliv. 

Naši předkové však žili převážně na venkově a většina z nich se věnovala zemědělství. Chod počasí během roku pro ně byl zásadní a tak si stanovili roční období, která souvisela s činnostmi, které se v daném období vykonávaly. Pro vymezení jednotlivých období využili existující svátky svatých. Vzniklo tak 8 ročních období, která byla zaznamenána ve staročeském kalendáři a vy si je můžete prohlédnout v následující přehledné tabulce: 

Jak je vidět, právě jsme tedy vstoupili do tzv. "předjaří", které začíná svátkem svatého Matěje. Výše popsané rozdělení ročních období není z klimatologického pohledu vůbec špatné. Každé období lze poměrně dobře definovat určitým typem počasí a stavem krajiny. Jde vidět, že předci žili s přírodou opravdu v souladu a aniž by měli teploměry, dokázali velmi dobře rok rozčlenit. 

To se o našich současných čtyř ročních obdobích říct tak úplně nedá. Vždyť naše jaro trvá 3 měsíce, a počasí na jeho začátku může být plné sněhu a s mrazy, zatímco na konci již běžně přináší i tropické teploty. Z hlediska vývoje přírody nedává moc smysl, aby to vše spadalo do stejného ročního období. Pojem jaro je pro nás dnes tak široký, že jen těžko dokážeme popsat, jaké je vlastně to jarní počasí. Předkové to měli vyřešené mnohem lépe...

K čemu bychom mohli k mít u staročeských ročních období výhrady, to je jejich trochu nepraktické pojmenování, kdy nezaměnit "podlétí" a "polétí" vyžaduje opravdu značnou míru pozornosti. 

Kromě takto šikovného rozdělení roku si předkové pomáhali jak známo četnými pranostikami, které jim připomínaly, jaké počasí mohou asi tak očekávat. Pranostik existuje nespočet, že by vydaly na celou knížku. My jich máme docela hodně nashromážděných na našich stránkách. Seznam pranostik však prakticky nelze vytvořit úplný. 

Tak užívejte pěkné předjaří!