Na Hromnice o hodinu více, ale v Česku to neplatí

Druhý únor je dnem, který patří mezi ty, na které se váže nejvíce pranostik z celého roku. Nejznámější pranostikou je Na Hromnice o hodinu více. To ale pro Českou republiku neplatí a délka dne na počátku února, oproti slunovratu v prosinci, je již delší dokonce o více než hodinu. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Pranostiky na únor

Co je to vlastně pranostika? Jedná se o často rýmovanou lidovou průpovídku, která zachycuje typický průběh počasí v jednotlivých obdobích roku, nebo odhaduje vývoj počasí podle jeho charakteru v daném dni nebo období, například měsíci. I přesto, že vznikly z obyčejného lidského pozorování počasí, značná část pranostik je odrazem skutečných povětrnostních singularit - jakýchsi poměrně pravidelných odchylek od ročního chodu počasí, známé například jako medardovské počasí, babí léto nebo tradovaná vánoční obleva.

Mnoho pranostik se pochopitelně váže i na samotný únor. Jednou z nejznámějších je Únor bílý, pole sílí, která říká, že pokud je únor bohatý na sníh, je to příznivé pro úrodu. Odráží tradiční zkušenosti zemědělců, že dostatek sněhu, jakožto zásobárny vody a ochrany před promrznutím půdy, v zimě je klíčový pro bohatou úrodu v daném roce. Pranostiky únor propojují i se srpnem: Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen. Tahle pranostika vyjadřuje lidovou představu o vztahu mezi zimou a létem a snahu předků hledat vzorce nebo nějakou spojitost ve vývoji počasí.

Pro názorovost je velmi zajímavou pranostikou Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem. Tahle již má silně umělecký nádech a metaforicky mluví o tom, že pokud je například začátek února mírný, může v jeho průběhu přijít prudké ochlazení nebo jinak nepříznivé počasí ke konci měsíce. To reflektuje mimo jiné význam uvědomění si například složitosti v případě klimatologických výhledů počasí na daný měsíc. Již v článku, který tvrdí, že únor 2025 sice bude s nejvyšší pravděpodobností teplotně nadprůměrný, je psáno, že to neznamená, že nemůže dojít ke krátkodobým průnikům studeného vzduchu s celodenními mrazy. To mimochodem potvrzuje i náš meteorolog Martin Štros, který ve své předpovědi mluví o změně počasí z denních teplot výrazně nad +10 °C k návratu zimy. "Ochlazení nebude brutální, půjde jen o klasické zimní počasí," dodal.

Na únor bychom pranostik nalezli samozřejmě více; například Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. To reflektuje jisté "pravidlo", že i když to již v únoru chvilkami vypadá na jaro, březen může toto zdání snadno setřít. Rok 2024 ale po sérii rekordně teplého února a března tuto pranostiku, obrazně řečeno, zašlapal. Dalšími pranostikami jsou: Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště nebo Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí, která značí, že průběh počasí v jednotlivých měsících roku může být značně variabilní. Další pranostiky jsou dostupné i na našem webu.

Obr. 1: Pranostik na únor je spoustu (zdroj: Meteocentrum)

Na Hromnice o hodinu více. Akorát ne v Česku

Mnoho pranostik existuje i ve vztahu ke kalendářním dnům v roce. Jedním z dní, ke kterému se jich váže nejvíce, je právě 2. únor. Tou bezpochyby nejznámější je Na hromnice o hodinu více. Její význam je poměrně jednoznačný, vztahuje se zkrátka k prodlužování dne na začátku února, kdy si lidé začínají více všímat delšího denního světla, což psychologicky může navozovat jistou "naději na blížící se konec zimy". Má i astronomický základ, i když ne zcela přesný. Oproti zimnímu slunovratu je délka dne na začátku února skutečně výrazněji delší, ale již dokonce více než o hodinu.

Zatímco 21. prosince (v době zimního slunovratu) den v Praze trvá přibližně 8 hodin a 4 minuty, na Hromnice, tedy 2. února trvá již přibližně 9 hodin a 26 minut. Jedná se tedy o prodloužení téměř jednoapůlhodinové (1 hod 22 minut). Prodlužování ale není ve všech částech Česka stejné - například na severu Čech, v Liberci, je prodlužování dne ještě výraznější (již o 1 hodinu a 28 minut). 

Obr. 2: Délka dne v roce vyjádřená v kruhovém diagramu (zdroj: kalendar.beda.cz)

Další pranostiky na Hromnice

Další pranostika, Na hromnice zimy polovice, připomíná, že na začátku února je zima ve své polovině. To však je pravda jen částečná - například z hlediska meteorologické zimy, začínající 1. prosince a končící 28. (29.) února, je v tuto dobu zima již v průběhu své 3. třetiny. Je ale pravdou, že někdy se zimní počasí může táhnout - zvláště pokud je chladnější březen nebo duben. Pak se může ve své podstatě jednat o polovinu zimy. 

Zajímavou pranostikou je i Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá. Signalizuje, že pokud je na tento den jasná obloha, značí to zároveň většinou přítomnost vysokého tlaku (tlakové výše) se stabilním, suchým a mrazivým počasím. Může to znamenat, že toto zimní počasí bude přetrvávat i v dalších dnech nebo týdnech. Naopak pokud by sněžilo nebo dokonce hřmělo, značí to nestabilní a dynamické počasí spojené s nízkým tlakem (tlakovou níží), které lze spíše přirovnat k blížícímu se jarnímu počasí. Dále lze zmínit Na Hromnice kalužky, budou jabka i hrušky nebo Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí. Na závěr je bezkonkurenčně nejvtipněji znějící pranostikou Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.