
Zobrazit fotogalerii
Teploty nad +10 °C se během tohoto ledna vyskytly vícekrát. Ještě před pár desítkami let by šlo stěží představitelnou situaci. Ne že by se teplé zimy dříve nevyskytovaly a dokonce i lednové teploty nad 10 °C se v našem klimatu i v dávné minulosti objevovaly. Ale šlo o spíše mimořádné, vzácná situace. V posledních letech se výskyt desetistupňových teplot i v lednu stal zcela běžnou záležitostí.
Naopak sněhu zřetelně ubývá. Zimy jsou ve střední Evropě výrazně slabší než před desítkami let. Oteplení našeho klimatu činí přibližně 2,5 stupně. A to je v zimě rozhodující. Při povětrnostní situaci, kdy dříve byla teplota např. 0 °C a na zemi se tvořila sněhová pokrývka, je nyní +2,5 °C a sníh taje. Právě takových situací jsme už v této zimě zažili několik, kdy sněžilo a teploty v nížinách byly těsně nad nulou. Ty stejné situace by ještě před pár desítkami let znamenaly zasněženou krajinu. Dnes, kvůli těm dvou a půl stupňům navíc, už jen bláto..
Pojďme se podívat, jaký leden jsme prožili přesně před 40 lety - leden 1985. Čtyři dny za sebou se denní maxima nedostala nad -10 °C a ranní minima poklesla pod -20 °C! V Praze! Dokážete si dnes ještě představit takhle mrazivé počasí?
Podívejte se do našeho archivu počasí a připomeňte si, jaké teploty jsme dříve zažívali... koukněte se tam třeba například na leden 1987...
Co je zajímavé, z celosvětového pohledu patří náš region střední Evropy mezi ty, které se oteplují nejrychleji. Na prvním místě v oteplování klimatu je tedy jednoznačně oblast Severního ledového oceánu, která je ale téměř neobydlená. Pokud bychom se podívali na oblasti lidmi osídlené, zjistíme, že střední Evropa je nejspíš nejrychleji se oteplujícím se obydleným regionem na světě!
Mapka níže ukazuje, o kolik se zvýšila teplota vzduchu v různých částech světa za posledních 50 let:
Obr. - Jak se ve světě změnila teplota za posledních 50 let.
Při pohledu na mapu je vidět, že nejvíc se otepluje kolem severního pólu, a dalším ohniskem oteplení je právě střední a východní Evropa. Tedy i naše země.
Čím to je? V našem regionu se spojuje několik faktorů, které přispívají k tomu, aby se u nás oteplovalo rychleji než jinde ve světě.
Za prvé - oteplování je obecně pomalejší nad oceány, protože voda má velkou tepelnou setrvačnost a otepluje se tedy pomaleji než vzduch. My se nacházíme od moře a oceánů daleko. Takže jsme v oteplování napřed proti oblastem, kde vodní plochy oteplování zatím brzdí.
Za druhé - jsme regionem, kde býval sníh po větší část zimy. I oteplení o 2 stupně způsobí velký úbytek sněhu. Sníh díky své bílé barvě odráží sluneční světlo, takže brání ohřívání vzduchu. Navíc se v noci vzduch nad sněhovou pokrývkou rychleji vychlazuje. Pokud sníh není, krajina je tmavší a při svitu slunce se rychleji zahřívá a v noci se tolik neochlazuje. Teplejší klima vede k dalšímu úbytku sněhu, a ten zase podporuje další oteplení. Začarovaný kruh, který se u nás nejvíc projevuje právě v zimě.
A za třetí, nejsme daleko od severního pólu, který je největším ohniskem oteplování na světě. I zde funguje princip, kdy ubývající mořský led znamená, že krajina pohltí více slunečních paprsků, což vede k další akceleraci oteplení, které zase rozpustí další led, a tak dále... Díky tomu, že nad póly jsou teploty vyšší, tak ani vpády chladného vzduchu od severu do střední Evropy nejsou tím, čím bývaly.
A nakonec je tu ještě jeden faktor. Dříve bylo ovzduší ve střední Evropě velmi znečištěné. Znečištění ovzduší má ochlazující vliv na klima, což se projevovalo zejména od 50. do 80. let minulého století. Podporuje totiž vznik oblačnosti a znemožňuje slunci, aby proniklo k povrchu a zahřálo ho. Jak se vzduch vyčistil, slunce může více zahřívat naši krajinu. I to přispělo k tomu, že je dnes tepleji než bývalo.
Díky tomu všemu si v posledních letech prožíváme mírnější zimy než jaké k našemu klimatu dříve patřily. Ale nenechme se zmýlit. Pokud se v minulosti u nás objevovaly situace, kdy denní teploty byly -15 °C a noční -22 °C, co s tím udělá zmíněné oteplení o 3 stupně? Bude přes den -12 °C a v noci -19 °C?! Takže pozor i po oteplení má naše klima potenciál nám přinést ještě pořádně mrazivé zážitky. Nepochybně se jich ještě dočkáme. I když letos už to asi nestihneme...
Více k tématu
Kam dál?
Konec dubna bude chladnější, ale žádná zima. Jasná obloha bude přát mrazíkům
Původně očekávané prudké ochlazení nebude tak výrazné, jak se zdálo. Teploty sice mírně klesnou, ale díky převážně jasné obloze bude počasí příjemné. Jasné noci ale zároveň zvyšují riziko mrazíků, které mohou potrápit zahrádkáře. Riziko mrazů se tak na chvíli vrátí.
Aktivita klíšťat se blíží k vrcholu. Až mimořádná je míra ohrožení pylem
Biometeorologické předpovědi varují před stále rostoucí aktivitou klíšťat, která dosahuje čtvrtého stupně z pěti. V některých regionech Česka je zároveň mimořádné pylové zatížení. A ani v dalších dnech se situace příliš měnit nebude.