Silvestrovské ochlazení století: jeden z jeho důsledků nám vydržel dodnes

Silvestr 1978, krátce po poledni. Lidé si užívají nezvykle teplého počasí, připravují se na oslavy konce roku. Venku je kolem +10 °C a někde i víc, takže mnozí si berou lehčí jarní bundy, na rukavice nebo čepice není moc pomyšlení. Předpovědi počasí lidé mají jen z večerního televizního zpravodajství nebo z rozhlasu. Navíc jsou často nepřesné, takže je mnozí moc vážně neberou. Podle předpovědi se mělo ochladit už včera, 30. prosince. Nevyšlo to, místo toho máme jaro. Meteorologové se zkrátka zase spletli...

Teploty na Silvestra 1978, 14:00: většina území si užívá jarního teplého počasí, na Liberecko už ale vstoupil ledový vzduch...

Silvestr 1978, večerní hodiny. Většina lidí sedí u televize a sleduje večerní silvestrovský program. Venku se mezitím odehrává něco, co vstoupí do učebnic meteorologie a bude předmětem mnoha odborných studií. Ochlazuje se. Neuvěřitelně rychle, tempem asi 3 stupně za hodinu. O půlnoci už se teploty v celém Česky pohybují pod nulou, oslavy příchodu roku se tak odehrávají již v mrazivé atmosféře. Ochlazení však pokračuje i po půlnoci...

Mapka níže ukazuje teploty na Silvestra v 19:00 ve střední Evropě. Jazyk studeného vzduchu s teplotami kolem -20 °C pokrývá Německo a Polsko. Právě nyní se tato vzduchová hmota začíná propadat k jihu, nad naše území...

Nový rok 1979, ráno. Lidé se po silvestrovské noci probouzí do tuhého mrazu, teploty venku se pohybují kolem -18 °C a to i ve městech. Během 20 hodin se ochladilo asi o 30 stupňů! Lidé nebyli na tak silný a náhlý mráz vůbec připraveni. Mnozí trávili Silvestr na návštěvách a neměli s sebou adekvátní oblečení, nemohli nastartovat auta a podobně... Zamrzlo prakticky vše.

Stát se náhle ocitá v energetické krizi. Zoufale chybí uhlí, které je v té době klíčovou surovinou jen pro výrobu elektřiny, ale hlavně pro vytápění. Mrazy způsobily nejen jeho vysokou spotřebu, ale také problémy s jeho těžbou i dopravou do elektráren a hlavně k lidem. Vláda kvůli tomu omezuje vytápění veřejných budov, přerušuje výrobu v mnoha továrnách, zavírá kulturní instituce a nakonec i školy. Dětem nastávají téměř měsíc trvající "uhelné prázdniny"! 

TIP: na vývoj teplot v lednu 1979 se můžete podívat v našem archivu.

Málokdo ví, že právě tento vpád studeného vzduchu vedl k tomu, že vláda poté zavedla letní čas, tedy v praxi střídaní letního a zimního času. Toto opatření bylo reakcí právě na onu energetickou krizi vzniklou prudkým ochlazením. Mělo pomoci uspořit energii, aby se situace ze začátku roku 1979 už neopakovala. Letní čas byl zaveden 1. dubna 1979 a už nám zůstal dodnes. Je takovou památkou na tuto teď už skoro půlstoletí starou meteorologickou událost..

A závěrem otázka, která asi napadne každého z nás. Může se tato situace někdy opakovat? Z meteorologického pohledu ano. Šlo však o velkou souhru náhod, ke které nad naším územím dochází tak možná právě jednou za sto let. Proto je mezi meteorology občas označovaná za "ochlazení století", neboť do té doby, a ani nikdy potom, už takhle prudký propad teplot nenastal. Šance, že se v dohledné době objeví znova, je malá. To, že k němu došlo zrovna na Silvestra, je už takovou kuriózní třešničkou na dortu...

Na druhou stranu, ekonomické důsledky takové situace by dnes už byly jiné. Máme lepší předpovědi, takže bychom se mohli lépe připravit, uhlí už v naší ekonomice nehraje moc velkou roli a technologie jsou zkrátka celkově jiné. Nicméně ani dnes bychom určitě takovou událost nepřešli bez komplikací. Letos na Silvestra každopádně nic podobného neodehraje... jak ukazuje naše předpověď.

Předpovědi pro tento Silvestr a Nový rok pro jednotlivé lokality: