Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Kdy opravdu začíná zima? Ve škole nás to učili špatně!

30. 11. 2024 | Poslední aktualizace: 12:16 30. 11. 2024 | Martin Štros, meteocentrum.cz
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Asi každý z nás se ve škole učil data, kdy se mění roční období. Nejčastěji to byla data jarní a podzimní rovnodennosti a pak letního a zimního slunovratu. Tedy 21. března, 21. června, 23. září a 21. prosince. Jenže ono to je trochu složitější... Kdy opravdu začíná zima? Ve škole nás to učili špatně! Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Podle toho, co jsme se naučili ve škole, by většina lidí asi řekla, že zima začíná 21. prosince. První háček spočívá v tom, že rovnodennosti a slunovraty nenastávají každý rok ve stejný datum. V některých letech nastává zimní slunovrat už 20. prosince; ne úplně pevná jsou i data rovnodenností a letního slunovratu. Co je ovšem zásadnější - zima v tom slova smyslu, jak ji známe, začíná úplně jindy. A sice už 1. prosince. Tedy o tomto víkendu!

Problém je, že ta data, která jsme se učili ve škole, jsou začátky astronomických ročních období. 21. prosince tedy začne zima astronomická. Jenže my vnímáme zimu, jaro, léto i podzim spíš jako roční období, tedy z hlediska nějakého typu počasí. Neměli bychom se tedy ohlížet na zimu astrologickou, nýbrž meteorologickou. A taková zima trvá od 1. prosince do 28. února. Jaro pak od 1. března do 31. května a tak dále...

Meteorologové vymezili roční období takto nejen proto, aby se to statistiky lépe počítalo, tedy aby každý měsíc celý patřil do jednoho ročního období, a aby data byla pevná a stejná každý rok. I pokud bychom chtěli vymezit nejchladnější tři měsíce v roce, tak z hlediska průměrné teploty nám statisticky skutečně vychází období od začátku prosince do konce února. Je to vidět i z následujícího grafu, který ukazuje, jak meteorologické vymezení ročních období krásně odpovídá průběhu teplot:

meteorologická roční období

Zkrátka, pokud bychom se drželi astronomického vymezení zimy, znamenalo by to, že polovinu prosince bychom považovali za podzimní období a polovinu března naopak ještě za zimní. Statisticky je přitom v půlce prosince výrazně chladněji než v polovině března. A to v průměru o více než 4 stupně. Navíc třeba množství slunečního svitu je také podstatně vyšší v březnu než prosinci.

Proč to vlastně ve školních učebnicích tak nějak vyhráli astronomové se svými daty, a nikoliv meteorologové? Nejspíš proto, že astronomická roční období jsou vymezena jasnou reálnou přírodní událostí, tedy postavením planety Země vůči Slunci. Kdežto meteorologická data jsou pouze označená v kalendáři, tedy stanovená tak nějak uměle. I přesto, že tato uměle stanovená data odpovídají reálnému průběhu ročních období velmi dobře. 

Zkrátka, pokud se bavíme o tom, kdy "začíná zima" a myslíme přitom na počasí, měli bychom mít na paměti, že její začátek odpovídá začátku prosince. Její příchod tak skutečně slavíme už tento víkend!



Kam dál?