Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Podle toho, co jsme se naučili ve škole, by většina lidí asi řekla, že zima začíná 21. prosince. První háček spočívá v tom, že rovnodennosti a slunovraty nenastávají každý rok ve stejný datum. V některých letech nastává zimní slunovrat už 20. prosince; ne úplně pevná jsou i data rovnodenností a letního slunovratu. Co je ovšem zásadnější - zima v tom slova smyslu, jak ji známe, začíná úplně jindy. A sice už 1. prosince. Tedy o tomto víkendu!
Problém je, že ta data, která jsme se učili ve škole, jsou začátky astronomických ročních období. 21. prosince tedy začne zima astronomická. Jenže my vnímáme zimu, jaro, léto i podzim spíš jako roční období, tedy z hlediska nějakého typu počasí. Neměli bychom se tedy ohlížet na zimu astrologickou, nýbrž meteorologickou. A taková zima trvá od 1. prosince do 28. února. Jaro pak od 1. března do 31. května a tak dále...
Meteorologové vymezili roční období takto nejen proto, aby se to statistiky lépe počítalo, tedy aby každý měsíc celý patřil do jednoho ročního období, a aby data byla pevná a stejná každý rok. I pokud bychom chtěli vymezit nejchladnější tři měsíce v roce, tak z hlediska průměrné teploty nám statisticky skutečně vychází období od začátku prosince do konce února. Je to vidět i z následujícího grafu, který ukazuje, jak meteorologické vymezení ročních období krásně odpovídá průběhu teplot:
Zkrátka, pokud bychom se drželi astronomického vymezení zimy, znamenalo by to, že polovinu prosince bychom považovali za podzimní období a polovinu března naopak ještě za zimní. Statisticky je přitom v půlce prosince výrazně chladněji než v polovině března. A to v průměru o více než 4 stupně. Navíc třeba množství slunečního svitu je také podstatně vyšší v březnu než prosinci.
Proč to vlastně ve školních učebnicích tak nějak vyhráli astronomové se svými daty, a nikoliv meteorologové? Nejspíš proto, že astronomická roční období jsou vymezena jasnou reálnou přírodní událostí, tedy postavením planety Země vůči Slunci. Kdežto meteorologická data jsou pouze označená v kalendáři, tedy stanovená tak nějak uměle. I přesto, že tato uměle stanovená data odpovídají reálnému průběhu ročních období velmi dobře.
Zkrátka, pokud se bavíme o tom, kdy "začíná zima" a myslíme přitom na počasí, měli bychom mít na paměti, že její začátek odpovídá začátku prosince. Její příchod tak skutečně slavíme už tento víkend!
Více k tématu
Kam dál?
Počasí bude jako na houpačce. V pátek až 30 °C, příští týden může být na Moravě 32 °C
První zářijové dny přinesou do Česka velmi proměnlivé počasí. Po oblačnějším čtvrtku se v pátek výrazně oteplí a teploty vystoupí až ke 30 °C. V sobotu přejde přes Česko studená fronta s deštěm a ojedinělými bouřkami, neděle už ale nabídne slunečné počasí. Začátkem příštího týdne se znovu oteplí a na jihu Moravy může být až 32 °C. Poté dorazí další déšť a výraznější ochlazení.
Na Orlíku padl v úterý večer novodobý rekord, historický okamžik přijde už za pár dnů
První zářijový den přinesl při tradičním večerních upouštění Orlické přehrady pokles hladiny vody pod úroveň, která byla dosažena v prosinci 2019. Už jen posledních pár desítek centimetrů chybí k tomu, aby nastal historický okamžik Vltavské kaskády.




