
Zobrazit fotogalerii
Vznik halových jevů
Halové jevy se vytvářejí díky interakci slunečního nebo měsíčního světla s ledovými krystalky v atmosféře. Když světlo prochází těmito krystalky, dochází k lomu a odrazu paprsků, což vytváří různé optické efekty. Mezi nejznámější a nejčastější halové jevy patří Halo.
Jedná se o světelný kruh vznikající kolem zdroje záření, nejčastěji slunce, a může nabývat různé velikosti většinou o průměru kolem 22°. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, jak uvádí definice Elektronického meteorologického slovníku (Čmes). Jeden z příkladů tohoto jevu je vidět na obr.1.
Obr.1: Příklad optického jevu zvaného Halo. Zdroj: Amatérská meteorologická společnost
Dalším známým halovým jevem je Parhelium neboli vedlejší slunce (obr.2). Jedná se velmi častý halový jev v podobě světelných skvrn nalézajících se na parhelickém kruhu vně malého hala (Čmes). Nejčastěji se s ním setkáte při poloze Slunce nízko nad obzorem a nejvíce s tímto jevem potkáte v zimních měsících při mrazivém a suchém počasí.
Obr.2: Příklad halového jevu zvaného Parhelium (vedlejší slunce). Zdroj: Amatérská meteorologická společnost
Proč vznikají halové jevy na vysoké oblačnosti?
Právě oblaky vyšších pater jako je např. Cirrostratus jsou tvořeny drobnými ledovými krystalky, což je klíčové pro vznik halových jevů. Tyto oblaky se nacházejí v chladné vrstvě troposféry, kde se vodní pára mění na led. Halové jevy tak nemohou vzniknout na níže položených oblacích (např. cumulus nebo stratus), protože ty jsou tvořeny kapkami vody, které nemají potřebnou strukturu pro lom světla podobný jako u ledových krystalů.
Více k tématu
Kam dál?
Bouřky již od rána korzují Českem, sledujeme jejich pohyb
Pondělní bouřky nemají úplně typický průběh. Aktuálně se zdá, že nejnebezpečnější budou spíše odpoledne ve východní polovině republiky. Ale situace je složitá a do poslední chvíle přináší značnou nejistotu a prostor pro překvapení.
Modely upřesňují, kde a jak silně udeří pondělní bouřky
Nejnovější výpočty ukazují, že studená fronta bude v Česku v pondělí působit už od rána a přecházet naše území prakticky celý den. Postup bude klasicky od západu a déšť a bouřky se objeví ve dvou vlnách.
V těchto dnech prožíváme nejvíce slunečních paprsků za několik let
Délka sluneční svitu v těchto dnech dosahuje na našem území až 16 hodin! Jedná se o nejvyšší hodnoty za poslední roky, a to v důsledku kombinace bezoblačné oblohy a letního slunovratu.
První letní vlna veder: tropy, hodně slunce, ale i přeháňky a bouřky
Začátek astronomického léta odstartuje pravým horkým letním počasím. Již o víkendu zažijeme tropické teploty, které místy přesáhnou 30 °C. Nový týden pak přinese i přeháňky a bouřky, ale teplo se udrží až do jeho konce.