Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Pokud bychom hledali nejkrásnější měsíc v roce, pravděpodobně budeme mít dva kandidáty. Tradičně proslavený rozkvetlý květen (i když vlivu oteplování klimatu je to v posledních letech už spíše duben) a pak měsíc právě probíhající - tedy říjen. Uprostřed podzimu nám stromy nabízejí úchvatné barevné představení, které obvykle vrcholí ve druhé polovině října. Jak přichází listopad, stromy postupně začnou opadávat a barevná show tím končí.
Zdá se, jakoby stromy napouštěly své listy různými červenými, žlutými či hnědými barvivy. Jenže stromy do listů nic neposílají - proč by to také dělaly, když listy brzy odpadnou na zem. V listech se děje proces opačný, s tím jak ubývá slunečního svitu a klesá teplota, v listech se rozkládá a tedy ubývá chlorofyl . Ten má právě zelenou barvu a během vegetačního období je tím hlavním, co rozhoduje o barvě listů. Jak chlorofylu ubývá, začínají se více prosazovat barvy zbývajících složek listů.
A teď konečně k vlivu počasí na barevnost listů. Obecně platí, že větší barevnosti pomáhají slunečné dny během září a především října. Čím víc slunečných dnů, tím víc se listy vybarví. Současně je třeba, aby co nejpozději přišly první mrazy, protože ty vedou k narušení struktury listu a ten pak brzy odpadne na zem. Stromy k delšímu udržení listů potřebu mít dostatek vody v půdě, ale současně aby už pokud možno nepršelo. Kapky vody způsobují, že list je těžší a dříve se utrhne. Úhlavním nepřítelem barevných listů je vítr, který je ze stromu dříve strhne.
Aktuální podmínky pro barevný podzim
Podzim je tedy tím barevnější, čím je slunečnější, méně větrný a čím později přijdou mrazy. Letošní rok zatím barevnosti podzimu docela nahrává, sice o uplynulém víkendu dost foukalo, ale stromy ještě měly sílu aby většinu listů zatím udržely. Nejbližší slunečné dny by měly přispět ke zvýšení barevnosti listů. Mrazíky v nejbližších deseti dnech nečekáme, pršet by také moc nemělo a ani žádná vichřice není na obzoru. A tak by konec října mohl přinést vrchol barevné sezony.
Zajímavostí je, jaký má na vegetaci vliv oteplování klimatu. Zatímco jarní pučení a kvetení nastává v důsledku klimatických změna stále dřív (letos na jaře třeba příroda vykvetla už s měsíčním předstihem proti minulosti), tak pokud jde o barvení listů a jejich opad, přírodovědci žádná zásadní posuny nezaznamenávají. I když i podzimy jsou teplejší, tak listy na stromech nezůstávají déle. Ukazuje se, hlavním faktorem barvení listů a jejich opadu je klesající délka dne a tedy ubývající množství světla, na rozdíl od jara, kdy hlavní roli hraje teplota. Vegetační období tak sice dříve začíná, ale končí zhruba ve stejné době jako v minulosti.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.



