S prosazujícím se podzimem se blíží také období inverzí. Co je to inverze a jaké nebezpečí představuje?

Jak se podzim začíná pomalu prosazovat, stále častěji se setkáváme s ranní nebo dopolední mlhou, případně i nízkou oblačností. Ta přitom v podzimních a zimních měsících často vzniká ve spojitosti s inverzí teploty vzduchu. Ne vždy je však inverze charakteristická oblačností. Je známo, že inverze představuje jisté riziko, které si rozebereme v tomto článku. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Co je to inverze teploty vzduchu?

Inverze teploty je podle meteorologického slovníku je stav, při kterém v určité vrstvě atmosféry teplota s nadmořskou výškou vzrůstá. Tato vrstva se nazývá vrstva inverzní. Inverze může být buď přízemní nebo výšková. Výšková inverze je ohraničena spodní a horní hranicí, kdežto přízemní pouze horní. Jiné dělení inverzí je podle vzniku. V každém případě o inverzích hovoříme zejména proto, že jsou spojené se stabilním zvrstvením ovzduší. Co to znamená? V inverzní vrstvě je značně omezené promíchávání vzduchu. Proto dochází v některých polohách ke tvorbě mlh, jezer studeného vzduchu se silnými mrazy a hlavně ke znečištění ovzduší a smogu. 

Obr. 1: Inverze na Šumpersku a Orlickoústecku v roce 2022 (autor: D. Novotný)

V oblasti dolní hranice výškové inverze se často tvoří vrstevnatá oblačnost, která zejména v zimě zkracuje významně sluneční svit. Lidsky řečeno, jedná se o takové to šedivé, možná až depresivní, stabilní počasí. Nejčastějším typem oblaku v této inverzní oblačnosti je stratus (sloha), případně také stratocumulus (slohová kupa) a altostratus (vyvýšená sloha). Nejedná se tedy o nijak mocnou vrstvu oblačnosti, přesto mnoho slunečních paprsků nepropustí a pod inverzní vrstvou mohou vypadávat i srážky. V důsledku vlnění spodní hranice inverze mají tato oblaka často vlnovou strukturu. Ne vždy ale musí být při inverzi oblačnost přítomna - příkladem jsou hlavně letní inverze, kdy je přítomna jen v noci nebo je přítomna pouze radiační mlha. Ani ta však není nutným pravidlem. K vývoji charakteristické inverzní oblačnosti dochází tehdy, když pod inverzní vrstvou začne hromadit vodní pára a ta se ochladí pod teplotu rosného bodu (přesycení vzduchu). V zimním období se pak může zejména v naší české kotlině držet po několik dní.

V rámci české republiky jsou nejvíce charakteristické "vnitřní" podhorské oblasti. Příkladem může být na Moravě Šumpersko/Olomoucko, kde je inverze mnohem častější než na severním "vnějším" Jesenicku. V Čechách zase můžeme inverzi očekávat zejména v údolních oblastech Semilska, Trutnovska nebo třeba Podkrušnohoří. Inverze nebo inverzní oblačnost se však nevyhýbá během roku žádným oblastem Česka. Nejméně časté jsou přítomny ale na již zmíněném Jesenicku, Opavsku, Ostravsku nebo třeba Frýdlantsku a Šluknovsku. Pokud je dolní hranice inverze níže než vrcholky našich hor, mohou se objevit týdny, kde zde bude častěji a déle během zimního období svítit slunce než v nížinách. Zejména na podzim může být v takovém případě na horách zdaleka tepleji než v nízko položených oblastech - například v roce 2022 v závěru října nastala situace, kdy na horách teploty dosahovaly 20 °C a více (zatímco 30. 10. 2022 bylo na Šeráku ve výšce 1 310 m 17 °C, v Šumperku bylo maximálně pouze 12 °C, na druhé straně Jeseníků ve Zlatých Horách bylo ale 24 °C)!

Obr. 2: Podzimní inverze v Jeseníkách z Keprníku. Spodní hranice leží zhruba ve výšce 1 250 m n. m. (autor: D. Novotný)

Inverze teploty a znečištění vzduchu

Jak již bylo zmíněno, inverze teploty vzduchu je velmi často spojená se špatnými rozptylovými podmínkami, a tím pádem i se značným zhoršením kvality vzduchu. Vlivem blokace promíchávání dochází zejména v hustě zastavěných oblastech ke vzniku smogu. V tomto ohledu jde o redukční smog, což je jakási směsice kouře a mlhy. Vzniká v důsledku spalovacích procesů, ať už v dopravě, topení domácností nebo v průmyslu a je nazýván také jako zimní nebo londýnský smog. Označení londýnský smog reflektuje smogové situace, které v 50. letech 20. století postihly město Londýn a vyžádaly si mnoho obětí. Dodnes je velkým tématem hlavně v rozvíjejících se zemích, například v Indii nebo v Číně.

Obr. 3: I přes to, že inverze dokáží být nádherným fenoménem, z hlediska znečištění ovzduší představují riziko (autor: D. Novotný)

Jak to bude s inverzemi v příštích dnech?

I když se období častého výskytu inverzí rychle blíží, prozatím to nebude tak horké. Například v průběhu středy 25. 9. se na většině místech rozpustila. Znovu by se měly projevit až po neděli, kdy se o slovo bude hlásit tlaková výše přesouvající se přes střední Evropu k severovýchodu. V průběhu pondělí tak může ranní a dopolední počasí na mnoha místech ovlivnit mlha nebo nízká oblačnost. Prozatím jejich nejpravděpodobnější výskyt bude vázán na podhorské oblasti našich severních hor od Jeseníků až po Jizerské hory. 

V říjnu, zejména k jeho konci, je tento jev již mnohem častější. Budou tedy nastávat situace, kdy i při jižním proudění teplého vzduchu ve spojitosti s tlakovými výšemi se v nížinách bude držet ochlazený vzduch s nízkou oblačností, zatímco na horách bude tepleji a slunečno. Vrchol výskytu těchto inverzí bývá až v prosinci. V případě hrozícího vzniku výrazných inverzních situací vás budeme včas informovat.