Z tropů do sněhu za 87 hodin; výkyv počasí udivuje i odborníky

Zatímco ve neděli odpoledne naměřili v Polabí až 33 °C, čtvrteční ráno už přineslo na Šumavu první letošní sníh. Prudká teplotní změna je také jednou z příčin vydatných srážek, které mohou vést až k povodním. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

I když je porovnání teplotních skoků mezi sebou velice obtížné, tak můžeme konstatovat, že tak výrazné a prudké ochlazení, jaké zažíváme v těchto dnech, je velice vzácným jevem, kterému se diví i zkušení meteorologové. V první polovině minulého týdne dosahovaly maximální teploty v nížinách až 35 °C, ještě o víkendu se a to včetně neděle maxima šplhala výrazně nad 30 °C, nedělní maxima v Polabí se blížila k 33 °C.  Léto v plném proudu - září mimořádně vysoké teploty. Tento týden je však úplně o něčem jiném. 

Vpád studeného vzduchu způsobil propad teplot tak, že ve čtvrtek ráno na Šumavě už sněžilo a napadl i poprašek sněhu. Od tropických teplot v neděli odpoledne ke sněžení na Šumavě ve výškách okolo 1300 metrů nad mořem to trvalo jen zhruba 87 hodin, tedy necelé čtyři dny! Při trvalém dešti se i v nižších polohách denní teploty pohybují jen kolem 10 °C. Páteční maxima by na velké části území neměla oněch 10 °C vůbec překročit. Oproti neděli jde o pokles denních maxim o více než 20 °C. V naší zemi k většímu teplotnímu skoku reálně ani dojít nemůže. Takhle prudký pád teplot je mimořádné a meteorologové jen stěží hledají srovnatelné případy v minulosti.

Ochlazení a extrémní srážky

Výrazné ochlazení a vydatné srážky jsou spolu v souladu. Chladnější vzduch pojme méně vody než vzduch teplý, pokud se ochlazuje, dochází ke kondenzaci, tedy přeměně vody z plynu na kapalinu. Molekuly vody se při poklesu teploty srazí a vytvoří kapky vody - proto také dešti říkáme "srážky".  Je tedy zřejmé, že ochlazování vzduchu podporuje srážení vody, tedy platí, že čím razantnější ochlazení, tím vydatnější srážky. A jsem u souvislosti mezi aktuálním ochlazením a vydatným deštěm, který nyní zažíváme. Díky pohybu vzduchových hmot vlivem větru je situace trochu složitější, nejvíc nemusí pršet nutně tam, kde se nejvíc ochladí. Ale souvislost tam je zřejmá.

Jak bylo uvedeno, je velice obtížné porovnat, který teplotní skok je větší. Nejde jen o to, o kolik se teploty sníží, ale také za jakou dobu. Co je větší skok? Pokles o 10 °C za jeden den? O 15 stupňů za dva dny? Nebo o 20 stupňů za čtyři dny? Bereme porovnání jen denních teplot, nebo i nočních minim? Pokud bychom se bavili o skoku "ze dne na den", tak toto ochlazení zdaleka rekordní nebylo. Ale pokud bychom hledali nejprudší pokles denních teplot během čtyř dnů, tak současný propad teploty patří mezi ty nejvýraznější, jaké byly kdy v Česku zaznamenány. Na některých místech pravděpodobně i zcela rekordní.