Rok 2023 byl na některých místech v Česku velmi bohatý na srážky

Rok 2023 byl nejen rekordně teplý, ale byl také zajímavý z hlediska srážek. Na některých místech v Česku jejich roční úhrn přesáhl 2 000 mm. To patří k nejvyšším dosud vůbec zaznamenaným úhrnům na našem území. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Jako tradičně, největší srážkové úhrny byly zaznamenány na hornatém pohraničí. Zde dominují západní Krkonoše, kde stanice Labská bouda zaznamenala v roce 2023 neuvěřitelných 2 295 mm. Na nedaleké stanici Dvoračky spadlo 2 218 mm srážek. Dvoračky také zaznamenaly nejvyšší měsíční úhrn srážek, a to 423 mm v prosinci! V žádné jiné oblasti tento rok roční srážkový úhrn 2 200 mm nepřesáhl. Spoustu srážek také hlásila Pec pod Sněžkou ve východních Krkonoších, kde minulý rok spadlo 1 803 mm.

Přesto ani Šumava nezůstala příliš pozadu. Na stanici Blatný vrch spadlo 2 176 mm srážek a na nejvyšší české hoře Šumavy Plechém 2 118 mm srážek. Z níže položených stanic ještě poměrně vyčnívají Prášily (1 717 mm) a Špičák (1 616 mm).

Vzhledem k tomu, že z hlediska průměrných ročních úhrnů jsou nejdeštivější Jizerské hory, jedny z nejvyšších úhrnů na našem území minulý rok byly zaznamenány i tam. Například na Smědavě nedaleko hory Jizera spadlo 1 851 mm srážek. Stanice Desná, Souš u stejnojmenné vodní nádrže hlásila 1 604 mm. Bohaté na srážky byly ale i Orlické hory, kde v Luisině údolí spadlo 1 586 mm srážek.

Naopak nejméně srážek spadlo opět tradičně v oblasti srážkového stínu Krušných hor - tedy na Žatecku a Rakovnicku. V Kounově například spadlo za celý rok jen 422 mm srážek, což je méně než zmíněný prosincový úhrn na Dvoračkách! I přes tyto extrémy byl rok 2023 v Česku srážkově normální s ročním úhrnem (za celé území Česka) 728 mm.