Co je to pocitová teplota?

V médiích i kdekoli jinde se setkáváme s termínem "pocitová teplota". O co vlastně jde? Jak se počítá? Co pocitovou teplotu ovlivňuje a jak jí vlastně má člověk porozumět? Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Pocitovou teplotou se zabývá dílčí část aplikované meteorologie - biometeorologie. S ní souvisí také bioklimatologie, v každém případě jde studium vzájemných vztahů mezi počasím a živými organismy. Tedy laicky řečeno, jak počasí a klima ovlivňuje zvířata, rostliny a lidi, a třeba i naopak, jak lidé, zvířata a rostliny ovlivňují klima a počasí. Řekněme, že biometeorologie se zabývá spíše tím prvním vztahem - tedy například jak počasí ovlivňuje nás a naši společnost. A jeden z klíčových ukazatelů je právě pocitová teplota. Je totiž jasné, že silný mráz nebo vysoké tropické teploty vytváří na naše těla významný stres.

Pocitová teplota není fyzikální veličina, není tedy fyzicky měřitelná. Dává totiž do úvahy (kromě samotné měřitelné teploty vzduchu) i další faktory - například vítr, vlhkost, sluneční záření a jiné. Většinou se dává do úvahy jen některé z těchto faktorů - například vítr. Tím se vyjadřuje zjednodušený ukazatel chlad větru (volně přeloženo z anglického "wind chill").

Wind chill se používá právě v chladné části roku, většinou když se reálné teploty vzduchu pohybují pod 10 °C a od určité rychlosti větru. Když se totiž lidské tělo vyskytuje v chladnějším prostředí, vytváří kolem sebe jistou tenkou vrstvu teplejšího vzduchu. Můžeme ji chápat jako jakousi izolaci před chladem. A právě vlivem větru tato izolace je pak oslabena nebo rovnou odfouknuta a my potom cítíme mnohem větší chlad než jak by tomu bylo v bezvětří. Výpočet Wind chillu je dán podle vzorců, nicméně to už je nad rámec tohoto článku

Pocitová teplota v teplé části roku bývá vyjádřena pomocí tepelného indexu (z anglického "Heat index"). Ten se většinou uvádí při reálných teplotách vzduchu nad 27 °C a vlhkosti vzduchu nad 40 %. Vyšší vlhkost vzduchu totiž omezuje možnost vypařování potu z našeho tělo, a to pak ztrácí možnost se ochlazovat. My pak máme pocit, že je tepleji, pociťujeme takové to letní "dusno". Tady je pak naopak vítr vítán, do výpočtu však není zahrnut.

Další způsoby, jak měřit pocitovou teplotu, je například porovnání teploty ve 2 metrech nad zemí (tedy většinou úroveň hlavy) a přízemní teploty (úroveň nohou). Naše těla totiž vnímají teplotu i v úrovni nohou a mezi teplotou vzduchu v těchto dvou výškách mohou být až překvapivé rozdíly v několika °C. S pocitovou teplotou také souvisí tzv. "Zdánlivá teplota", která má spoustu dalších výpočtů. V každém případě nyní s přicházejícím studeným počasím a silným větrem ve východní části republiky je nyní pocitová teplota docela klíčová. Zvlášť, pokud budeme chtít vyrazit, například v úterý, někam na zimní túru třeba do hor...

Zdrojem dalších informací může být Meteorologický slovník výkladový a terminologický od Sobíška (1993).