Co to vlastně je inverze?

Máme za sebou pátek, který se zejména v ranních hodinách vyznačoval inverzním charakterem počasí. Co to ale vlastně je ta inverze? A jak ji lze poznat a dělit? Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Inverze znamená obecné označení pro převrácení jevů oproti obvyklému stavu. V meteorologii se inverzí většinou myslí inverze teploty vzduchu, nicméně existuje i inverze vlhkosti vzduchu, hustoty vzduchu, srážek a podobně. Tento článek se však bude věnovat teplotním inverzím, které na veřejnosti rezonují nejvíce.

Za normálních okolností teplota vzduchu s nadmořskou výškou klesá. Za ideálních podmínek je pokles teploty zhruba o 0,65 °C na 100 metrů výškových. Když ale v nějaké části atmosféry (nebo také jinak řečeno vrstvě/hladině atmosféry) teplota s nadmořskou výškou stoupá, jedná se o obrácený jev, tedy o inverzi teploty vzduchu. 

Teplotní inverze lze obecně považovat za rizikový meteorologický jev. Při jejich přítomnosti se zvyšuje riziko tvorby mlh v nižších polohách, vznikají mrznoucí mlhy, oblasti (jezera) studeného vzduchu, snižuje se výrazně doba slunečního svitu a zejména se zvyšují koncentrace škodlivých látek v ovzduší a dochází ke tvorbě smogu. Inverze totiž zabraňují promíchávání vzduchu.

Bezprostředně nad povrchem země pozorujeme přízemní inverze. Pokud se inverzní vrstva nachází v jiné výšce než při zemi, mluvíme o výškových inverzí. Těch může být i několik nad sebou, případně se mohou doplňovat s přízemní inverzí - smíšené inverze. Inverze se také dělí podle příčiny vzniku například na - radiační inverze, subsidenční (sesedavé) inverze, advekční inverze, frontální inverze, pasátové inverze a další.

Vznik výrazných inverzí teplot vzduchu s vrstevnatou oblačností je v naších podmínkách častější v zimním půlroce roku. Většinou od října do března. Během roku mohou nastat a (často nastávají) epizody déletrvajícího inverzního počasí, kdy v průběhu několika dnů vrstevnatá oblačnost zahalí oblohu zejména v nížinách. Pokud vrcholky našich hor zasahují až do inverzní vrstvy, zpravidla na horách panuje slunečné počasí. Na horách tak paradoxně může být více slunce, mnohdy i tepleji, zatímco v nížinách je v této situaci po několik dní zataženo, nízká dohlednost a znečištěný vzduch.