26. 6. 2023 | Poslední aktualizace: 09:11 26. 6. 2023 | Michael Matějka, meteocentrum.cz;ČHMÚ;ogimet
Jedním z nejvýraznější rysů horského klimatu je nižší tlak než v nížinách
Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii S pojmem tlak vzduchu se určitě setkal každý z nás. Jde o jeden z nejdůležitějších meteorologických prvků, jehož prostorové rozložení ovlivňuje proudění vzduchu a ve výsledku i počasí.
Nejčastěji používanou jednotkou tlaku vzduchu je hektopascal (hPa). Při hladině moře, kde je tlak obecně nejvyšší (máme nad sebou celou atmosféru) se jeho hodnoty pohybují převážně v rozsahu 1000-1030 hPa. Mohou být ale i nižší (v hlubokých tlakových nížích a tropických cyklonách), nebo i vyšší (v mohutných tlakových výších).
S výškou tlak poměrně výrazně klesá. V nižších polohách, kde pobývá většina lidí v Česku ale není rozdíl tak výrazný. Například na stanici ČHMÚ Brně-Tuřanech dosahuje aktuálně 988 hPa, po přepočtu na hladinu moře by šlo o 1017 hPa. Pokud se přesuneme výše, tak na Šeráku v Jeseníkách (1 328 m) je tlak 870 hPa.
Ve vysokých pohořích mimo ČR se samozřejmě setkáváme s ještě nižšími hodnotami. Švýcarský Corvatsch (3 315 m) hlásí 689 hPa. Velice zajímavá data jsou k dispozici z oblasti Mt. Everestu. V základním táboře (5 315 m) je tlak 537 hPa, tedy jen lehce nad polovinou hodnoty u hladiny moře. Těsně pod vrcholem ve výšce 8 810 m je pouze 343 hPa, tedy prakticky třetinový ve srovnání s mořskou hladinou. Samozřejmě i na horách se v průběhu času tlak mírně mění, uvedené hodnoty platí ke dnešnímu dni.
Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii S pojmem tlak vzduchu se určitě setkal každý z nás. Jde o jeden z nejdůležitějších meteorologických prvků, jehož prostorové rozložení ovlivňuje proudění vzduchu a ve výsledku i počasí.
Nejčastěji používanou jednotkou tlaku vzduchu je hektopascal (hPa). Při hladině moře, kde je tlak obecně nejvyšší (máme nad sebou celou atmosféru) se jeho hodnoty pohybují převážně v rozsahu 1000-1030 hPa. Mohou být ale i nižší (v hlubokých tlakových nížích a tropických cyklonách), nebo i vyšší (v mohutných tlakových výších).
S výškou tlak poměrně výrazně klesá. V nižších polohách, kde pobývá většina lidí v Česku ale není rozdíl tak výrazný. Například na stanici ČHMÚ Brně-Tuřanech dosahuje aktuálně 988 hPa, po přepočtu na hladinu moře by šlo o 1017 hPa. Pokud se přesuneme výše, tak na Šeráku v Jeseníkách (1 328 m) je tlak 870 hPa.
Ve vysokých pohořích mimo ČR se samozřejmě setkáváme s ještě nižšími hodnotami. Švýcarský Corvatsch (3 315 m) hlásí 689 hPa. Velice zajímavá data jsou k dispozici z oblasti Mt. Everestu. V základním táboře (5 315 m) je tlak 537 hPa, tedy jen lehce nad polovinou hodnoty u hladiny moře. Těsně pod vrcholem ve výšce 8 810 m je pouze 343 hPa, tedy prakticky třetinový ve srovnání s mořskou hladinou. Samozřejmě i na horách se v průběhu času tlak mírně mění, uvedené hodnoty platí ke dnešnímu dni.
Více k tématu
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
28. 8. 2026
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
26. 8. 2026



