Mají pokusy o ovlivňování srážek nějaký význam?

Snahy o modifikaci srážek mají dlouhou historii Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Člověk se poměrně často setkává se situací, že na určitém místě prší málo, prší hodně nebo prší ve špatnou dobu. Reálné obrysy začaly mít experimenty s ovlivňováním oblaků (je možné se setkat i s pojmem "setí mraků" z angl. "cloud seeding") ve 40. letech minulého století.

Při setí mraků se obvykle využívá vybraná chemická sloučenina, často jde o jodid stříbrný. Tato látka má za úkol podpořit tvorbu srážkových částic v oblacích a zvýšit tak pravděpodobnost, že z daného oblaku začnou vypadávat srážky.

Ověření tohoto předpokladu v praxi je ale složité, protože každý oblak je trochu jiný a pokud některý ovlivníme, tak už nemáme k dispozici "kontrolní vzorek". Moderní výzkumy pomocí radaru ukazují, že v místech, kde byla látka rozptýlena, opravdu dochází ke většímu růstu sněhových vloček. Reálný dopad na srážky spadlé na povrch je nicméně stále obtížné přesně kvantifikovat, odhady hovoří o celkovém nárůstu o několik procent, i když za prokázaný tento údaj zatím považovat nemůžeme.

Na druhou stranu i malý narůst srážek může v některých oblastech ušetřit hodně vody na závlahy. Rozhodnutí, zda se to vyplatí, tak zůstává na každém státu. Zatím nejsou známy významnější dopady těchto pokusů na životní prostředí, pokud by ale došlo k jejich rožšíření, tak budeme muset věnovat pozornost i tomuto aspektu.