Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Nejen Česko prožilo poměrně studený konec listopadu a v podstatě celkem časný nástup zimy. Na severu Evropy udeřily v minulém týdnu mrazy, které vyvrcholily v minulých dnech a překonávaly listopadové rekordy. Na některých místech se teploty dostávaly dokonce i pod -30 °C, i když jde samozřejmě jen o ojedinělé lokality. A nejnižší naměřená teplota dosáhla dokonce na -37 °C a zaznamenali ji ve švédské obci Nikkaluokta. A hned dva dny po sobě - v neděli a poté i v pondělí! Jednalo se o nejnižší listopadovou teplotu ve Skandinávii za posledních padesát let. V Norsku naměřili v pondělí také necelých -37 °C
Mimořádně nízké teploty jsou důsledkem toho, že na severu Evropy nasněžilo, poté sem vpadnul studený arktický vzduch a následně se vyjasnila obloha. V úterý a ve středu ráno už byly mrazy o něco mírnější, přesto teploty zůstávají pod -20 °C, lokálně i pod -25 °C. V oblasti nyní panuje prakticky celodenní noc (případně se jen na chvíli trochu rozednívá), takže mluvit o ranních minimech je trochu zavádějící. Teploty příliš nereagují na denní dobu a mění se spíš podle aktuáního proudění vzduchu.
Předpověď na nejbližší dny ukazuje, že se silné mrazy do Skandinávie a Finska opět brzo vrátí. Od středy do pátku bude sněžit a o něco se oteplí, na víkend se pak znovu ochladí a teploty budou klesat zase i pod -30 °C. Víkendové teploty by pak mohly být ještě nižší než ty z předchozích dní a znovu hrozí teplotní rekordy. Padne i čtyřicetistupňový mráz?
Oproti tomu stojí za zmínku, že se v minulých dnech naopak vyskytují velmi vysoké teploty v jihovýchodní části Evropy, zejména kolem Černého moře. na jeho tureCkém pobřeží se denní maxima dostávala až k 28 °C, na pobřeží Ukrajiny a Ruska pak ke 23 °C. Což je na tuto roční dobu také extrém.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





