
Zobrazit fotogalerii
Určitě už jste si někdy všimli, že jsou období kdy předpověď vychází přesně a dny, kdy je její spolehlivost menší. Základem pro předpověď počasí jsou dnes výstupy numerických modelů, které meteorolog ve službě používá pro vytvoření finální předpovědi (spolu s dalšími materiály). Vzhledem k vysoké výpočetní náročnosti modelů a složitosti atmosférických dějů se musí při vývoji modelů zjednodušit některé procesy probíhající v reálné atmosféře. Dalším faktorem je rozlišení modelu, které je obvykle několik kilometrů až několik desítek kilometrů, což neumožňuje předpověď velmi lokálních jevů (například mlha v drobném údolí).
Jaké situace tedy modelům svědčí a jaké jsou naopak hodně komplikované pro přesnou předpověď? Snadno se předpovídá jasné a klidné počasí, kdy jsou jediným problémem lokální teplotní rozdíly v noci a ráno, kdy se v údolích udržuje chladnější vzduch než na okolních vyvýšeninách. Poměrně dobře se předpovídá i počasí s méně výraznou kupovitou oblačností. Pokud přechází fronta, ale její srážkové pásmo je relativně jednolité a bez bouřek, tak bývá předpověď spolehlivá i v těchto případech.
Naopak, málo pohyblivé zvlněné studené fronty představují velkou výzvu pro numerické modely i meteorologa ve službě. Taková zvlněná fronta může nad daným územím setrvat i několik dní a přinášet vydatné srážky a velké teplotní rozdíly. Dalším klasickým problémem je lokalizace přeháněk a bouřek. I když se přesnost modelů stále zlepšuje, tak detailní určení místa, která zasáhnou bouřky je stále složité. Příčinou je rychlý vývoj kupovitých oblaků a složitý pohyb vzduchu a oblačných a srážkových částic v oblaku. Na druhou stranu už je možné celkem dobře určit jak zhruba budou bouřky silné a v kterých regionech je jejich riziko větší.
S tím jak se modely stále zdokonalují a máme k dispozici stále výkonnější superpočítače, tak nepochybujeme, že do budoucna budou předpovědi stále přesnější. Nicméně se ukazuje, že 100 % předpovědi třeba na měsíc dopředu se asi nikdy nedočkáme, protože na to je atmosféra příliš složitý systém.
Více k tématu
Kam dál?
Kdy se vrátí letní počasí? Střednědobý výhled je pesimistický
Léto je v nyní na svém kalendářním vrcholu, ale poslední červencové dny a nejspíš i ty první srpnové tak vypadat nebudou. Tropické třicítky jsou nyní v nedohlednu a ani letních 25 °C se v některých dnech nedočkáme.
Bouřky už jsou tu, zhoršila se předpověď na neděli
Nové výpočty modelů změnily výrazně zvýšily odhad množství srážek pro východní část republiky a to zejména na neděli. Vydatné deště tam můžou zvednout hladiny řek i na stupně povodňové aktivity.
"Svatá Anna, chladna z rána". Víme, zda je tato pranostika pravdivá
Léto je v plném proudu, ale svatá Anna, která se v kalendáři nachází 26. července, by nás dle lidové moudrosti měla varovat, že už přichází chladná rána. Podrobili jsme tuto pranostiku srovnání s tvrdými meteorologickými daty, abychom zjistili, zda ji dát za pravdu.
Modely upřesňují, kde během pátku a víkendu hrozí bouřky
Státní meteorologická služba vydala další varování před bouřkami. S ohledem na to, že aktuální teploty nejsou na léto až tak vysoké, nečekáme že by měly dosahovat extrémní síly. Ale celkově jich bude dost, srážkově vydatné období bude tedy až do konce víkendu pokračovat.
Dovolená v pekle! Část Středomoří postihla vlna extrémních veder
Přestože většina lidí mířících v létě na dovolenou do oblíbených jihoevropských destinací asi s horkým počasím počítá a nejspíš ho i očekává, tak i zde platí, že čeho je moc, toho je příliš. Teploty nad 40 °C jsou těžko snesitelné prakticky pro kohokoliv.
Jaké bude počasí do konce července a začátkem srpna? První výhled předpovídá podnormální teploty
Po velmi teplém začátku července se charakter počasí ve střední Evropě výrazně proměnil. Od západu často proudí chladnější a vlhčí vzduch, který přináší více oblačnosti a srážek. Tento trend bude pokračovat i v závěru měsíce a na začátku srpna.