Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Určitě už jste si někdy všimli, že jsou období kdy předpověď vychází přesně a dny, kdy je její spolehlivost menší. Základem pro předpověď počasí jsou dnes výstupy numerických modelů, které meteorolog ve službě používá pro vytvoření finální předpovědi (spolu s dalšími materiály). Vzhledem k vysoké výpočetní náročnosti modelů a složitosti atmosférických dějů se musí při vývoji modelů zjednodušit některé procesy probíhající v reálné atmosféře. Dalším faktorem je rozlišení modelu, které je obvykle několik kilometrů až několik desítek kilometrů, což neumožňuje předpověď velmi lokálních jevů (například mlha v drobném údolí).
Jaké situace tedy modelům svědčí a jaké jsou naopak hodně komplikované pro přesnou předpověď? Snadno se předpovídá jasné a klidné počasí, kdy jsou jediným problémem lokální teplotní rozdíly v noci a ráno, kdy se v údolích udržuje chladnější vzduch než na okolních vyvýšeninách. Poměrně dobře se předpovídá i počasí s méně výraznou kupovitou oblačností. Pokud přechází fronta, ale její srážkové pásmo je relativně jednolité a bez bouřek, tak bývá předpověď spolehlivá i v těchto případech.
Naopak, málo pohyblivé zvlněné studené fronty představují velkou výzvu pro numerické modely i meteorologa ve službě. Taková zvlněná fronta může nad daným územím setrvat i několik dní a přinášet vydatné srážky a velké teplotní rozdíly. Dalším klasickým problémem je lokalizace přeháněk a bouřek. I když se přesnost modelů stále zlepšuje, tak detailní určení místa, která zasáhnou bouřky je stále složité. Příčinou je rychlý vývoj kupovitých oblaků a složitý pohyb vzduchu a oblačných a srážkových částic v oblaku. Na druhou stranu už je možné celkem dobře určit jak zhruba budou bouřky silné a v kterých regionech je jejich riziko větší.
S tím jak se modely stále zdokonalují a máme k dispozici stále výkonnější superpočítače, tak nepochybujeme, že do budoucna budou předpovědi stále přesnější. Nicméně se ukazuje, že 100 % předpovědi třeba na měsíc dopředu se asi nikdy nedočkáme, protože na to je atmosféra příliš složitý systém.
Více k tématu
Kam dál?
Víkend už v podzimním duchu, ale jeden letní den si ještě užijeme
Zatímco páteční denní maxima šplhala až nad tropickou třicítku, víkend se po nočním přechodu studené fronty ponese ve zcela jiném stylu. Milovníci léta však dostanou ještě šanci si na chvíli užít příjemně vysokých teplot.
Počasí bude jako na houpačce. V pátek až 30 °C, příští týden může být na Moravě 32 °C
První zářijové dny přinesou do Česka velmi proměnlivé počasí. Po oblačnějším čtvrtku se v pátek výrazně oteplí a teploty vystoupí až ke 30 °C. V sobotu přejde přes Česko studená fronta s deštěm a ojedinělými bouřkami, neděle už ale nabídne slunečné počasí. Začátkem příštího týdne se znovu oteplí a na jihu Moravy může být až 32 °C. Poté dorazí další déšť a výraznější ochlazení.
Na Orlíku padl v úterý večer novodobý rekord, historický okamžik přijde už za pár dnů
První zářijový den přinesl při tradičním večerních upouštění Orlické přehrady pokles hladiny vody pod úroveň, která byla dosažena v prosinci 2019. Už jen posledních pár desítek centimetrů chybí k tomu, aby nastal historický okamžik Vltavské kaskády.
Začal meteorologický podzim, léto se ale vzdát nemusí. Září může být výrazně teplejší a sušší
Prvním zářijovým dnem začal meteorologický podzim. Změna ročního období ale rozhodně neznamená automatický konec letního počasí. Naopak - současné dlouhodobé modely se poměrně výrazně přiklánějí k teplotně nadprůměrnému září a část Evropy může v dalších dnech stále zažívat teploty vysoko nad 30 °C. Jedna změna je ale jistá: během září v Česku ztratíme více než 100 minut denního světla.





