
Zobrazit fotogalerii
Určitě už jste si někdy všimli, že jsou období kdy předpověď vychází přesně a dny, kdy je její spolehlivost menší. Základem pro předpověď počasí jsou dnes výstupy numerických modelů, které meteorolog ve službě používá pro vytvoření finální předpovědi (spolu s dalšími materiály). Vzhledem k vysoké výpočetní náročnosti modelů a složitosti atmosférických dějů se musí při vývoji modelů zjednodušit některé procesy probíhající v reálné atmosféře. Dalším faktorem je rozlišení modelu, které je obvykle několik kilometrů až několik desítek kilometrů, což neumožňuje předpověď velmi lokálních jevů (například mlha v drobném údolí).
Jaké situace tedy modelům svědčí a jaké jsou naopak hodně komplikované pro přesnou předpověď? Snadno se předpovídá jasné a klidné počasí, kdy jsou jediným problémem lokální teplotní rozdíly v noci a ráno, kdy se v údolích udržuje chladnější vzduch než na okolních vyvýšeninách. Poměrně dobře se předpovídá i počasí s méně výraznou kupovitou oblačností. Pokud přechází fronta, ale její srážkové pásmo je relativně jednolité a bez bouřek, tak bývá předpověď spolehlivá i v těchto případech.
Naopak, málo pohyblivé zvlněné studené fronty představují velkou výzvu pro numerické modely i meteorologa ve službě. Taková zvlněná fronta může nad daným územím setrvat i několik dní a přinášet vydatné srážky a velké teplotní rozdíly. Dalším klasickým problémem je lokalizace přeháněk a bouřek. I když se přesnost modelů stále zlepšuje, tak detailní určení místa, která zasáhnou bouřky je stále složité. Příčinou je rychlý vývoj kupovitých oblaků a složitý pohyb vzduchu a oblačných a srážkových částic v oblaku. Na druhou stranu už je možné celkem dobře určit jak zhruba budou bouřky silné a v kterých regionech je jejich riziko větší.
S tím jak se modely stále zdokonalují a máme k dispozici stále výkonnější superpočítače, tak nepochybujeme, že do budoucna budou předpovědi stále přesnější. Nicméně se ukazuje, že 100 % předpovědi třeba na měsíc dopředu se asi nikdy nedočkáme, protože na to je atmosféra příliš složitý systém.
Více k tématu
Kam dál?
Dovolená v pekle! Část Středomoří postihla vlna extrémních veder
Přestože většina lidí mířících v létě na dovolenou do oblíbených jihoevropských destinací asi s horkým počasím počítá a nejspíš ho i očekává, tak i zde platí, že čeho je moc, toho je příliš. Teploty nad 40 °C jsou těžko snesitelné prakticky pro kohokoliv.
Jaké bude počasí do konce července a začátkem srpna? První výhled předpovídá podnormální teploty
Po velmi teplém začátku července se charakter počasí ve střední Evropě výrazně proměnil. Od západu často proudí chladnější a vlhčí vzduch, který přináší více oblačnosti a srážek. Tento trend bude pokračovat i v závěru měsíce a na začátku srpna.
Ochlazení bude méně výrazné než se čekalo, do pátku ale bude často pršet
Po přechodu studené fronty v pondělí se na celém území Česka ochladilo. Původní předpovědi počítaly ale s výraznějším ochlazením, podle aktuálních výstupů modelů ale bude ochlazení jen mírné. Denní maxima se budou ve většině republiky pohybovat do pátku kolem letních 25 °C, na jihovýchodě Moravy bude o něco tepleji.
MAPA: Odpoledne a večer počítejte v těchto oblastech s výskytem bouřek
Dnešní odpoledne a večer přinesou do Česka výraznou bouřkovou činnost spojenou s přechodem studené fronty. Bouřky se vyskytnou zejména na severu Čech, Moravy a ve Slezsku a mohou být místy silné – s přívalovým deštěm, nárazy větru a ojediněle i s krupobitím.