Nedávné sucho bylo nejhorší za poslední dvě tisíciletí

Svědčí o tom nejnovější výzkum analyzující letokruhy dubů. Zdroj fotografie: 123rf

Neobvyklé sucho v letech 2015-2020 si určitě všichni pamatujeme. Hlavně léta 2015 a 2018 byla mimořádná, voda chyběla v půdě i v řekách. Velmi špatná situace se rýsovala i na začátku jara minulého roku, ale nakonec ji zachránily květnové a červnové deště. 

Právě otázkou jak bylo toto sucho extrémní v historickém kontextu se zabýval tým vědců z brněnského Ústavu výzkumu globální změny (známého i jako CzechGlobe), Univerzity v Cambridge a dalších pracovišť. Ve své práci se zaměřili na letokruhy dubů, konkrétně na výskyt určitých izotopů kyslíku a uhlíku. Právě tyto izotopy dobře vypovídají o meteorologických podmínkách během tvorby konkrétních letokruhů. Pokud se poskládají údaje z více stromů do jedné řady, je možné rekonstruovat podmínky během dlouhých časových období. V tomto případě se podařilo nashromáždit data o letních podmínkách za 2110 let, tedy až před začátek našeho letopočtu.

Z této unikátní řady vyplynulo, že index sucha zprůměrovaný za čtyřletá období byl nejhorší právě v letech 2015-2018. Rozdíl je obzvlášť velký ve srovnání obdobím kolem roků 1600-1900 , kdy převládaly chladnější a vlhčí podmínky. Předtím bylo relativně suché období kolem roku 1500, ale i tak nebylo tak vyprahlé jako roky nedávno minulé. Jedním z důsledků sucha je podle autorů studie rychlé usychání smrkových lesů v nižších a středních polohách. Léto a podzim 2020 sice přinesly značné zlepšení, ale je pravděpodobné, že vlivem oteplování klimatu budou suché periody v budoucnu častější a delší.