Ozonová vrstva se do roku 2060 nejspíš zcela zahojí!

Regulování lidských aktivit spojených se znečišťováním prostředí nese své ovoce. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Lidstvo svou činností od dávných dob ovlivňuje složení atmosféry. Již od počátků využívání ohně bylo například do ovzduší díky lidem emitováno více oxidu uhličitého než jen díky přírodním procesům a postupně vliv člověka sílil a sílil až do současné podoby.

Škála látek, které se do ovzduší díky lidem dostávají, je velmi široká. Často diskutovanou příměsí je již zmíněný oxid uhličitý, který funguje jako skleníkový plyn a je tak příčinou globálního oteplování. My se ale nyní zaměříme na tzv. freony (halogenované uhlovodíky), které byly dříve používány v různých chladicích zařízeních a ve vyšší atmosféře (konkrétně ve stratosféře) způsobovali destrukci ozonu.

Stratosférický ozon je přitom velmi důležitou látkou. Reaguje se škodlivým ultrafialovým zářením pocházejícím ze Slunce, kterého pak k povrchu Země proniká menší množství. Dlouhodobé vystavování se intenzivnímu ultrafialovému záření může být pro lidi skutečně nebezpečné, neboť může vést až ke vzniku rakoviny.

Díky freonům tedy ozonu ve stratosféře ubylo a nad jižním pólem pravidelně dochází v době tamějšího léta k tvorbě ozonové díry (pokles množství ozonu ve vertikálním sloupci pod určitou mez).

16. září 1987 byl nicméně přijat tzv. Montrealský protokol, který omezoval výrobu a spotřebu technologií emitujících freony do ovzduší, a výsledky tohoto omezení jsou zcela očividné! Od jeho zavedení se ozonová vrstva znova obnovuje a předpokládá se, že by do roku 2040 mohla být zcela zahojená ve středních zeměpisných šířkách a do roku 2060 pak postupně i v polárních regionech.

Z tohoto faktu jasně plyne, že je možné regulovat některé lidské činnosti, aby to našemu prostředí (a tím zpětně i nám) přestalo škodit. Ve většině případů toho ale jednotlivci příliš nezmohou a je na vládě, aby patřičné kroky učinila.