Prospívají procházky podél frekventovaných ulic měst lidskému zdraví?

Na tuto otázku se pokusili odpovědět vědci z Londýna. Zdroj fotografie: 123rf

Každý z nás jistě někdy slyšel větičku typu: „Nebuď pořád doma a jdi se trochu projít na čerstvý vzduch.“ Někteří to mají jednoduché a za skutečně čerstvým vzduchem mohou vyrazit do lesa nebo alespoň do parku. Co ale ti, kteří bydlí v centru velkoměsta? Není tam ovzduší pro zdraví spíše škodlivé?

Na tuto otázku hledali odpověď vědci z Londýna, kteří zkoumali, jaký vliv má hodinová procházka na organismus starších lidí – konkrétně na jejich srdce a plíce. Průzkumu se zúčastnilo 119 dobrovolníků starších 60 let a týkal se srovnání hodinové procházení po Oxford Street (rušná ulice, která pravidelně překračuje imisní limity) a po klidné části Hyde parku.

Účastníkům průzkumu byly před danou procházkou i po ní změřeny kapacita plic, průtok krve, krevní tlak a srdeční tepová frekvence. Obecně platí, že při cvičení dochází ke zvýšení kapacity plic, zvýšení průtoku krve, snížení krevního tlaku a zvýšení tepové frekvence. Tyto prospěchy (nebo alespoň některé z nich) byly po procházce v parku patrné u všech účastníků průzkumu, ale při procházení v Oxford street byly prospěchy vidět pouze u malého procenta dobrovolníků (4,6 % zdravých osob, 16 % osob s chronickými nemocemi plic a 8,6 % osob s chorobami srdce). Lidé zde totiž dýchají hromadu škodlivin, se kterými se tělo musí vypořádat, a prospěchy ze cvičení se tím prakticky anulují.

Je tedy patrné, že chůze podél frekventovaných a tudíž silně znečištěných ulic většinou mnoho zdravotních benefitů nepřinese. Něco jiného by mohl být běh, ale ten si již mnozí starší občané dovolit nemohou. Řešením tedy je nelenit a zajít si na procházku do parku, byť je třeba vzdálený.