Jak poznat sníh od oblačnosti na družicových snímcích

V současných dnech by se mohlo leckomu zdát, že jsou družicové snímky poněkud nespolehlivé. Ve viditelném spektru se objevuje hodně žluté barvy (viz obrázek), která obvykle indikuje oblačnost nízkých pater, ale na nebi přitom není ani mráček. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Důvodem je to, že sněhová pokrývka se v tomto kompozitu družicových dat zobrazuje úplně stejně jako nízká oblačnost. Teplota sněhu je totiž velmi podobná teplotě nízké oblačnosti (tzv. tepelné kanály družic jej tedy od oblačnosti nerozliší) a odražené sluneční záření se ve spektrech používaných pro komponování těchto RGB snímků jeví rovněž stejně. Jak tedy sníh od nízké oblačnosti rozlišit?

Jako první bychom si měli všímat struktury (tmavší a světlejší místa). V zasněžené krajině je možné díky rozmanitosti terénu určitou strukturu pozorovat, ale husté mlhy a nízká oblačnost zpravidla žádnou strukturu nemají a na snímcích se jeví jako jednolité hladké plochy. Problém by mohl nastat při velmi lokální tvorbě mlh nebo nízké oblačnosti, která však v těchto dnech není obvyklá.

Další rozlišení je možné provést pomocí časových změn. Porovnáme-li družicové snímky z různých časů téhož dne, bude sněhová pokrývka vypadat stále stejně, zatímco rozsah nízké oblačnosti bude proměnlivý. Přesné okraje oblačnosti však příliš rozeznatelné nebudou.

Se srážkovou oblačností už obecně problémy nejsou, neboť obsahuje i oblaky vyšších pater, které do příslušného barevného kompozitu přispívají také modrou barvou. Nejobtížnější by naproti tomu bylo rozlišit od sněhové pokrývky mělkou konvektivní oblačnost („beránky“), která se však v zimním období v České republice prakticky nevyskytuje. Tento problém by byl aktuální například v létě v oblasti Alp.

Zcela jinou možností odlišení je použití jiných spektrálních kanálů družice pro vytváření barevných snímků. Určité vlnové délky odráží totiž nízká oblačnost tvořená malými kapičkami a sníh zcela odlišně a použijí-li se do výsledných komponentů kanály detekující tyto vlnové délky, je rozlišení naprosto triviální. Nejedná se už však o tak „uživatelsky přátelské“ produkty, neboť se na nich oblačnost a povrch nejeví tak, jak by je vidělo z výšky lidské oko, ale je potřeba vědět, „co je jak vyobrazeno“.