Letní slunovrat je za námi, dny se začnou zkracovat

Nejvyšší teploty však bývají až ve druhé polovině července Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

21. června jsme zažili tradiční letní slunovrat. Tento den se vyznačuje nejdelším světlým dnem, na území Česka to představuje více než 16 hodin slunečního svitu. Co to je ale proti oblasti nad polárním kruhem, kde nyní Slunce vůbec nezapadá. Ale i u nás v Česku si můžeme všimnout, že na severním obzoru zůstává v těchto dnech nebe po celou noc mírně prosvětlené, slunce je sice pod obzorem, ale přesto částečně, i když u nás jen slabě, stále osvětluje atmosféru.

Od této chvíle se bude Slunce zase pomyslně vracet na jižní polokouli a dny u nás se začnou zkracovat. Tento posun však zpočátku bude jen pomalý, na délce noci to téměř nepoznáme. Zrychlí až během srpna.

Přestože se dny budou zkracovat a slunečních paprsků bude ubývat, neznamená to, že léto je za svým vrcholem. Vlivem toho, že atmosféra má jistou tepelnou setrvačnost, bývají nejvyšší teploty z celého roku přibližně o měsíc opožděny oproti slunovratu.

Vrchol teplot však není všude stejný. Obecně ve vnitrozemských oblastech a v nížinách nastává dříve než u moře a na horách. A tak zatímco v suchých oblastech uvnitř kontinentů, např. na Sibiři, vrcholí léto již v první polovině července, v přímořských oblatech je to až v polovině srpna. Vyvrcholení teplot se pohybuje v závislosti na místních podmínkách v rozmezí 20-50 dní po slunovratu (ať už letním, nebo i zimním). Česko má podmínky v tomto směru relativně průměrné, vrchol teploty je za slunovratem opožděn přibližně o 30-35 dní, takže připadá na konec července.