- Počasí
- Meteorologie
- Oblačnost
Oblačnost (neboli stupeň pokrytí oblohy oblaky) je důležitým meteorologickým prvkem, který nepřímo udává trvání slunečního svitu. V synoptické meteorologii se oblačnost vyjadřuje v osminách, v klimatologii v desetinách pokrytí oblohy oblaky.
Pro jednotlivé stupně pokrytí oblohy se používají tato označení:
- jasno (0/8 - obloha bez oblaků)
- skorojasno (1/8 až 2/8 pokrytí oblohy oblačností)
- polojasno (3/8 až 4/8)
- oblačno (5/8 až 6/8)
- skorozataženo (7/8)
- zataženo (8/8)
Oblaky
Oblak je viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalků (případně obojího) v atmosféře; vzniká při ochlazení vzduchu pod teplotu rosného bodu, kdy přebytečná vodní pára ve vzduchu začíná kondenzovat.
Třídění oblaků
Oblaky se klasifikují podle těchto hledisek:- vzhledu (morfologie)
- vzniku a vývoje (geneze)
- nadmořské výšky
- složení
Morfologická klasifikace oblaků
Morfologická klasifikace oblaků vychází z jejich vzhledu; rozlišuje 10 základních druhů oblaků, přičemž jeden a týž oblak nemůže současně náležet dvěma druhům. Jednotlivé druhy se nazývají:
- Cirrus (ci)   česky: řasa
- Cirrostratus (cs)   česky: řasová sloha
- Cirrocumulus (cc)   česky: řasová kupa
- Altostratus (as)   česky: vysoká sloha
- Altocumulus (ac)   česky: vysoká kupa
- Nimbostratus (ns)   česky: dešťová sloha
- Stratocumulus (sc)   česky: slohová kupa
- Stratus (st)   česky: sloha
- Cumulus (cu)   česky: kupa
- Cumulonimbus (cb)   česky: dešťová (bouřková) kupa
Pozn. po kliknutí na název oblaku se zobrazí jeho foto.
Genetická klasifikace oblaků
Genetická klasifikace oblaků vychází z fyzikálních podmínek jejich vzniku a vývoje. Podstata vzniku oblaků spočívá v ochlazení vzduchu v určité výšce nad zemským povrchem do té míry, že v něm obsažená vodní pára se stane nasycenou, dojde k její kondenzaci a k vytvoření velikého počtu drobných oblačných kapiček. V případě obdobného procesu bezprostředně nad zemským povrchem obvykle mluvíme o vzniku mlhy. Zmíněné ochlazení podmiňující vytvoření oblaků má zpravidla jednu z následujících příčin:
- vzestupné pohyby vzduchu, při nichž se vystupující vzduch přibližně adiabaticky (bez výměny tepla s okolím) rozpíná a ochlazuje. V určité hladině, kterou nazýváme kondenzační, se potom vzduch stane nasyceným a při jeho dalším pohybu vzhůru, kdy se dále ochlazuje, vznikají následkem kondenzace vodní páry oblaka.
- radiační izobarické (probíhající za konstantního tlaku vzduchu) ochlazování zemského povrchu a přilehlé vrstvy vzduchu v důsledku záporné radiační bilance, při němž teplota klesne pod teplotu rosného bodu a dojde ke kondenzaci vodní páry. K radiačnímu ochlazování může docházet i ve výše položených vrstvách ovzduší, pokud obsahují zvýšené množství vodní páry, popř. kondenzační produkty; vodní pára a kondenzační produkty totiž intenzívně vyzařují dlouhovlnné (tepelné) záření, čímž se příslušná vrstva vzduchu ochlazuje.
Prvním ze zmíněných způsobů se vytváří zejména konvekční oblačnost, orografická oblačnost, vrstevnatá (slohovitá) oblačnost, frontální oblačnost; druhým pak především inverzní oblačnost pod výškovými inverzemi.
Klasifikace oblaků podle výšky
Podle nadmořské výšky svého výskytu se oblaka třídí do tří pater:
- nízkého (stratus, stratocumulus)
- středního (altocumulus, altostratus)
- vysokého (cirrus, cirrostratus, cirrocumulus).
- oblaky zasahující do více pater (cumulus, cumulonimbus, nimbostratus)
V mírných zeměpisných šířkách sahá nízké patro od zemského povrchu do 2 km, střední od 2 km do 7 km a vysoké od 5 km do 13 km.
Klasifikace oblaků podle složení
Z hlediska složení se rozlišují oblaky:
- Vodní - jsou tvořené pouze z vodních kapiček (např. oblaky cumulus s malým vertikálním vývojem). Vodní oblaky se dále dělí na teplé a přechlazené (teplý oblak – tvoří kapičky, které mají teplotu nejméně 0°C, přechlazený – mají-li teplotu pod 0°C).
- Ledové - jsou tvořené ledovými částicemi (cirrus, cirrostratus, cirrocumulus).
- Smíšené - jsou tvořené promíchanými kapičkami s ledovými částicemi (nimbostratus, cumulonimbus).
Kam dál?
Sobota byla v Česku nejteplejším dnem od půlky července, podívejte se kde bylo nejtepleji
Uplynulou sobotu přineslo do Česka výrazné oteplení časté tropické teploty a stala se tak nejteplejším dnem od poloviny července. Po několika týdnech, kdy teploty spíše připomínaly podzimní počasí, zavládlo na většině území horké a slunečné počasí.
Příští týden přijde vrchol léta, mapy ukazují, kde teploty vystoupí nejvýše
Aktuální předpovědi modelů se shodují, že příští týden přinese do Česka teplotní vrchol letošního léta. Po nedělním částečném ochlazení se od pondělí začne postupně výrazně oteplovat.
Sobota bude nejteplejším dnem týdne, v neděli se na části území ochladí
Počasí v závěru tohoto týdne přinese výrazný rozdíl mezi sobotou a nedělí. Zatímco v sobotu ještě překročí maxima i tropickou třicítku, v neděli už se na většině území ochladí.
Tropických nocí v Evropě přibývá, loňský rok patřil mezi rekordní
Tropická noc patří mezi v poslední době velmi omílané klimatologické pojmy. Zejména pak v loňském roce, kdy byl počet tropických nocí v Evropě druhý nejvyšší v historii měření a výjimkou nebylo ani Česko.
Vysoké teploty teď potrvají delší dobu, ukazují nové výpočty
Zatímco o tropickém nadcházejícím víkendu je už delší dobu rozhodnuto, další vývoj od pondělí 11. srpna byl zahalen značnou nejistotou. Teď už se modely začaly shodovat, že typicky letních horkých dní před sebou máme více. Vidíme vlastně dvě vlny veder.
Výstrah na nebezpečné počasí je čím dál víc, příčiny jsou trochu kontroverzní
V úterý byla Českým hydrometeorologickým ústavem vydána výstraha na silné bouřky. Ve skutečnosti nepřišly bouřky žádné, natož silné. Tato událost zapadá do trochu sporného trendu, kdy se výstrah na nebezpečné jevy vydává víc než v minulosti...
Naše služby
Proč počasí Meteocentrum
- denně profesionálni meteorolog ve službě
- spolehlivé předpovědi již 15 let
- detailní předpovědi pro celý svět
- vlastní modely a pokročilé strojové učení