Cyklóny a anticyklóny - tlakové výše a níže

Pod pojmem cyklóna (tlaková níže, značíme L) a anticyklóna (tlaková výše, značíme H) se rozumí nejen tvar tlakového pole, ale i určitá forma proudění v atmosféře. S každým z těchto tlakových útvarů jsou spojeny zvláštnosti v podmínkách počasí.

Jako cyklóna resp. anticyklóna se označuje oblast, kde na přízemní povětrnostní mapě je alespoň jedna uzavřená izobara a tlak uvnitř této izobary je nižší resp. vyšší. Směr proudění, vítr, je zhruba podél izobar (čáry spojující místa se stejným atmosférickým tlakem) a u cyklóny proti směru otáčení hodinových ručiček, u anticyklóny po směru.

Třídění tlakových výší a tlakových níží

1. Tlakové níže (cyklóny)
V závislosti na geografické oblasti se rozlišují:

• mimotropické cyklóny
• tropické cyklóny

V závislosti na způsobu tvoření se rozlišují:

• frontální cyklóny – vyvíjejí se na atmosférických frontách
• místní cyklóny – tvoří se mimo fronty; obyčejně nevelké a nehluboké.

2. Tlakové výše (anticyklóny)
V závislosti na geografické oblasti se rozlišují:

• mimotropické anticyklóny, které se dále dělí na:
• studené – pohyblivé anticyklóny, které oddělují jednotlivé cyklóny jedné série cyklón
• uzavírající – pohyblivé anticyklóny uzavírající sérii cyklón
• stacionární – málo pohyblivé anticyklóny
• subtropické anticyklóny – málo pohyblivé anticyklóny, které se nacházejí v subtropické zóně.

Počasí v tlakové níži a tlakové výši

Ve studeném sektoru (tj. část mezi teplou a studenou frontou) tlakové níže jsou zpravidla podmínky počasí určeny vlastnostmi frontálního systému. Převládá tak počasí s velkou oblačností, srážkami a silným větrem. V teplém sektoru cyklóny většinou pozorujeme vrstevnatou oblačnost, která může sahat až k zemskému povrchu. Vzhledem k tomu je denní chod meteorologických prvků, jako je teplota vzduchu, obvykle málo výrazný.

Naproti tomu v tlakových výších většinou pozorujeme „pěkné“ počasí. Odchylky nastávají zejména v chladné části roku, kdy se i při anticyklonálním charakteru počasí můžeme setkat se značnou vrstevnatou oblačností. Ta se většinou tvoří při inverzním teplotním zvrstvení (kdy teplota s výškou roste) a v předpovědích pak upozorňujeme na možnost tvorby mlh a nízké oblačnosti. Přesné určení, kde se tato oblačnost vyskytne a zda se během dne rozpustí či nikoli je často velmi obtížné až nemožné.