Ekonomické dopady globálního oteplování

Ekonomika ovlivňuje život každého z nás, proto je klíčovou otázkou budoucnosti, jaké budou ekonomické dopady měnícího se klimatu. Kde je poptávka, tam se objeví i nabídka, takže požadované ekonomicky zaměřené studie už také vznikly.

Uveďme si jeden příklad snahy o ekonomické vyjádření důsledků změny klimatu. Jedná se o projekt PESETA, který se týká mimo jiné i naší střední Evropy.

Vědecká studie PESETA dospěla ve své zprávě ke zjištění, že oteplení klimatu bude ekonomicky výhodné pro země na severu Evropy, vcelku neutrální pro střední Evropu a velmi nevýhodné pro jižní Evropu. V úvahu byly vzaty potenciální vývoje zejména u zemědělství, výskytu povodní, vlivu na lidské zdraví a zaplavování území mořem a turistiky. Závěry udávají i konkrétní čísla, např. pro střední Evropu by zvýšení teploty o 2,5 °C znamenalo růst výnosů v zemědělství o 5 %, počet lidí zasažených povodněmi by vzrostl o 117 tisíc a škody o 3,5 milionu eur, příjmy z turistiky by vzrostly o 0,93 mil. eur a na vedra y zemřelo o 17 lidí na 100 000 obyvatel více.

Tato čísla jsou samozřejmě odhady zatížené mnohými nejistotami. Spočítat ekonomickou bilanci klimatické změny je v podstatě nemožné a to ani v případě, že si stanovíme konkrétní teplotu, která by mohla v budoucnosti nastat. K tomu vede více důvodů:

Klima ovlivňuje velké množství oborů lidské činnosti a mezi jednotlivými obory existují vazby. Úpadek jednoho oboru v důsledku změny klimatu může podpořit jiný obor, nebo i naopak. Například peníze neutracené za cestovní ruch mohou být vynaloženy jinde apod.

Nevíme, do jaké míry budeme schopni budoucím změnám čelit a přizpůsobovat se. Vědecký pokrok může dál omezit naši závislost na přírodě, takže by ani vyšší teplota nemusela v budoucnu znamenat takové problémy, jaké by znamenala dnes.

A v neposlední řadě neumíme finančně vyčíslit škody, resp. změny v přírodní sféře. Nedokážeme na peníze převést hodnotu biodiverzity a každého organismu, neumíme finančně ocenit ekosystémy. Navíc ani předpověď změn v přírodě na základě změny teploty není spolehlivá.

Pokud přihodíme do problematiky skutečnost, nejsme schopni spočítat ani vliv našich emisí uhlíku na jeho budoucí koncentrace v atmosféře a následně ani vliv těchto koncentrací na budoucí teplotu (přestože se o to mnohé instituce horlivě sněží), je jasné že přesnou ekonomickou kalkulaci boje proti klimatickým změnám nelze provést.

To je samozřejmě voda na mlýn všem kritikům, kteří tvrdí, že se snahou o omezování oteplování planety pouštíme do velmi drahého projektu s velmi nejistým výsledkem, zatímco se nabízejí k řešení jiné problémy planety, jejichž řešení by bylo levnější s viditelným efektivním výsledkem.

Oponenti zase soudí, že právě neznalost budoucích důsledků by měla být důvodem, proč právě tomuto problému věnovat maximální pozornost. Říká se tomu princip předběžné opatrnosti a patří mezi zásadní pilíře koncepce udržitelného rozvoje.

Je zřejmé, že spor, v němž nejsou k dispozici věrohodná čísla coby argumenty, lze jen těžko rozsoudit a to i jen na základě čistě ekonomického pohledu.