Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Vítr

  • Facebook
  • Twitter/X

Vítr je základní meteorologický prvek popisující pohyb vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Za vítr se považuje jen horizontální složka vektoru větru. Určuje se směr a rychlost.

Směrem větru se rozumí směr, odkud vítr vane. Udává se obvykle v úhlových stupních (např.: 90° = východní vítr, 180° = jižní vítr, 270° = západní vítr, 360° = severní vítr, 0° = bezvětří atp.). Směr větru se určuje pomocí větrných směrovek, které se umísťují na stožárech ve výšce 10 metrů nad zemským povrchem. V této výšce je rušivý vliv místních překážek a terénu výrazně menší než v těsné blízkosti povrchu.

Rychlost větru je vzdálenost, kterou urazí pohybující se vzduch za jednotku času, udává se v metrech za sekundu nebo kilometrech za hodinu. Rychlost větru se měří pomocí

Měření rychlosti a směru větru
Obr.: Měření rychlosti a směru větru na meteorologické stanici.

Anemometry pracují na těchto principech:

  • Mechanickém - větrem se roztáčí miskové lopatky, z počtu otáček za jednotku času se určí rychlost větru.
  • Aerodynamickém - rychlost větru se určí rozdílem mezi dynamickým tlakem ve speciálně konstruované aerodynamické trubici obtékané vzduchem a statickým tlakem v téže trubici za bezvětří.
  • Zchlazovacím - čidlem anemometru je drát vyhřátý na vyšší teplotu než je teplota okolního vzduchu. Čím větší vítr, tím více se sníží teplota drátu.

Nejrozšířenější je mechanický miskový anemometr. Anemometr, vybavený registračním zařízením se nazývá anemograf

Beaufortova stupnice síly větru

Beaufortova stupnice slouží k odhadu rychlosti větru bez použití přístrojů. Původní stupnici sestavil v letech 1805 - 1808 anglický admirál F. Beaufort, měla 14 stupňů a vycházela z účinku různé síly větru plachty lodi.


Stupeň Označení Rozpoznávací znaky Rychlost (m/s)
0 Bezvětří kouř stoupá kolmo vzhůru 0,0 - 0,2
1 Vánek směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr neúčinkuje na větrnou korouhev 0,3 - 1,5
2 Slabý vítr vítr je cítit ve tváři, listy stromu šelestí 1,6 - 3,3
3 Mírný vítr listy stromů a větvičky jsou v trvalém pohybu 3,4 - 5,4
4 Dosti čerstvý vítr vítr zdvihá prach, pohybuje slabšími větvemi 5,5 - 7,9
5 Čerstvý vítr listnaté keře se začínají hýbat, na vodních plochách se tvoří menší vlny 8,0 - 10,7
6 Silný vítr vítr pohybuje silnějšími větvemi, je těžké používat deštník 10,8 - 13,8
7 Prudký vítr vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná 13,9 - 17,1
8 Bouřlivý vítr vítr ulamuje větve, chůze proti větru je téměř nemožná 17,2 - 20,7
9 Vichřice vítr způsobuje menší škody na stavbách 20,8 - 24,4
10 Silná vichřice vyvrací stromy, způsobuje větší škody na stavbách 24,5 - 28,4
11 Mohutná vichřice působí rozsáhlá zpustošení 28,5 - 32,6
12 Orkán ničivé účinky 32,7 a více

Pól větrů

Pól větrů je neoficiální termín, který zavedl v roce 1915 australský badatel D. Mawson pro Adélinu zemi na východním pobřeží Antarktidy. Zde na stanici Cape Denison (68° jižní šířky, 143° východní délky, 6 metrů nad mořem) zjistila v letech 1912 - 1913 australská expedice průměrnou roční rychlost větru 19,4 m/s (70 km/h). Podle dlouhodobějších pozorování činí průměrná rychlost větru na stanici Mirnyj 11,5 m/s (41 km/h). Tato hodnota je za období jedenácti let. Pro srovnání, na největrnějším místě v ČR, na Milešovce, je průměrná roční rychlost větru 8,5 m/s (31 km/h).