Teplota vzduchu
Meteorologický prvek udávající tepelný stav ovzduší, tj. schopnost vzduchu přijímat nebo předávat tepelnou energii. Pole teploty vzduchu je považováno za jedno z nejsložitějších - teplota se v horizontálním směru často mění skokem (např. při přechodu atmosférické fronty). Hlavní příčinou proměnlivosti teploty je nehomogennost (nestejnorodost) zemského povrchu. Pole teploty zobrazujeme na mapách pomocí izoterm a změnu pomocí izaloterm.
Měření teploty vzduchu
Teplota vzduchu se měří teploměrem (termometrem), standardně je měřena v meteorologické budce (ve stínu) 2 metry nad zemským povrchem. Teploměry pracují na základě rozpínavosti látky (rtutě, lihu) vzhledem k okolní teplotě.
Často se měří teplota na „vlhkém“ a „suchém“ teploměru, což slouží k zjištění teploty rosného bodu (teplota, při níž se vzduch následkem ochlazování stane nasyceným, tj. nepojme již více vodní páry a voda začne kondenzovat) a následnému zjištění vlhkosti.
Nejpoužívanější teplotní stupnice jsou: Celsiova, Kelvinova a Fahrenheitova. Bodu mrazu odpovídá v Celsiově stupnici 0°, v Kelvinově 273,16°, ve Fahrenheitově 32°.
K registraci změn teploty vzduchu se používá termograf.
Obr.: Registrační teploměr (termograf) slouží k zaznamenávání průběhu teploty vzduchu.
Hlavní činitelé způsobující změnu teploty?
- Advektivní změna teploty – změna určená horizontálním přenosem vzduchových částic. Hlavní příčinou změny teploty je nestejnorodý zemský povrch.
- Změny teploty vyvolané vertikálními pohyby vzduchu – hlavní příčinou je energie slunečního záření.
- Změny teploty vzduchu způsobené fázovými přeměnami vody v atmosféře - při kondenzaci a zamrzání se uvolňuje teplo; při tání a vypařování se teplo spotřebovává.