Mlhavo zatím moc nebylo

V nejbližších dnech je čekáme hlavně v pondělí ráno. Zdroj fotografie: Zuzana Kluková

Mlhy se od oblaků fyzikálně nikterak neliší, neboť i ony jsou uskupením vodních kapiček. Odlišují se pouze terminologicky tak, že mlha je vlastně oblak přímo se dotýkající země a v definici je navíc připojena podmínka, že musí být díky přítomnosti tohoto „přízemního oblaku“ dohlednost snížena pod 1 km.

Jejich vznik a udržení jsou ovšem podmíněny řadou faktorů a zejména v létě se s nimi proto příliš často nesetkáváme. Ke vzniku je potřeba, aby teplota vzduchu klesla na teplotu, při které dojde k jeho nasycení vodními parami (teplota rosného bodu) a začnou se formovat kapalné kapky. Pro udržení mlhy je pak nutné, aby nefoukal příliš silný vítr, který by mlhy svým způsobem rozfoukal.

Tento podzim ještě příliš často vhodné podmínky pro tvorbu mlh nenastaly. Buď přes noc teploty neklesaly až tak náhle, aby se vzduch stihl přesytit vodními parami, nebo dostatečně foukalo, ale konkrétně za říjen byly mlhy na jednotlivých stanicích zaznamenány jen tak v pěti dnech. Nejzamlženějším ránem bylo zatím to z pátku na sobotu, kdy se mlhy vyskytly zhruba na čtvrtině území. Jinak se ale mlhy tvořily spíše jen lokálně a jenom ve třech dalších dnech zabíraly plochu větší než 10 %.

Na říjen, který je četným výskytem mlh typický, je to ovšem velmi málo! Běžně se totiž na jednotlivých stanicích mlha během října objeví tak 8x. Tolikrát letos v říjnu byla třeba na Lysé hoře, ale tam činí dlouhodobý průměr počtu mlh za říjen 23!

Říjnový počet mlh na mnoha místech pravděpodobně vzroste v noci z neděle na pondělí, kdy se vyjasní a teploty proto budou po západu slunce rychle klesat. Další dny už mají mlhy menší šanci, neboť se docela rozfouká a vzduch bude účinně promícháván. Celkově tedy zůstane říjen jako podprůměrný co do počtu mlh.